Hvězdy nám nepřály (John Green)

20. února 2015 v 20:47 | Mira
Oficiální anotace:
Když bylo Hazel 13, diagnostikovali u ní rakovinu. Šance na přežití byly mizivé, ale teď je Hazel 16, a stále žije. Nikdo neví jak dlouho ještě vydrží, ale rozhodně to nebude jednoduché. Augustus měl rakovinu, ze které se vyléčil, ale byla mu amputována noha. Tihle dva se potkají na sezení jedné podpůrné skupiny, kam chodí lidé s rakovinou, a padnou si do oka. Hazel, která si myslela, že už jí není dáno být normálně šťastná, se zamiluje. Chvíle, které stráví s Augustem jsou nejlepší v jejím životě, ale mezi jejich lásku se staví rakovina...


Recenze:
Znáte ten pocit, když všude kam se podíváte, vidíte na knížku jen samou chválu, ale vy se k jejímu přečtení ne a ne dokopat? Přesně takhle jsem to měla já s Hvězdy nám nepřály. Osobně moc nemusím romantické knihy ani filmy, takže jsem si říkala, proč se do toho vůbec pouštět, když mě to zcela určitě bavit nebude. Chyba!

Hvězdy nám nepřály jsou knížkou nesmírně čtivou. Ovšem pořád se nedokážu rozhodnout, zda autora za její napsání nenávidět nebo milovat.

Nenávidět z toho důvodu, že jsem kvůli ní div nevybrečela jezero. Milovat proto, že je to vážně nádherné.

Jistě, mohla bych říct, že knížek s tématem nemoci bylo napsáno nespočet, a tak je to téma otřepané. Navíc čtenáři už dle názvu a samotnému průběhu knihy musí být jasné, že tady se happy end konat nebude. Příběh také není zrovna rozvitý.

Ale upřímně, tohle všechno naprosto přebije kvalita a citlivost knihy. John Green opravdu ví, jak zapůsobit na čtenáře.

Postavy Augusta a Hazel byly na svůj věk velice vyspělé, možná až nepřirozeně moc. I když oba si toho dost prožili, takže to zkrátka mohlo změnit jejich pohled na svět. A já naprosto zbožňuju jejich ironický humor, u toho jsem se vždy kvalitně zasmála.

Líbilo se mi, že ani jeden se nikdy nelitoval. Brali věci, tak, jak byly. Žádné fňukání.

Valná část příběhu se točí kolem knihy Císařský neduh, kterou Hazel Grace má ráda. Docela dlouho jsem přemýšlela, jestli Císařský neduh sám o sobě existuje a docela mě zklamalo, že ne. Ráda bych si ho přečetla, no, nevadí.

Hvězdy nám nepřály mi zlomily srdce. Ještě dlouho po přečtení jsem nad nimi přemýšlela. Příběh je to citlivý, krásný a nesmírně emotivní. V knize je spousta krásných myšlenek, za něž pana Greena obdivuju.


Film:
V době, kdy na plátna našich kin vstoupil film, jsem knihu neměla přečtenou a celkově k ní zaujímala spíše vlažný vztah, proto žádný oslavný taneček nepřišel. Ale kamarádka chtěla jít a já jsem se nabídla jako doprovod. Dodnes mě mrzí, že jsem nakonec nemohla.

Shailene Woodley i i Ansel Elgort mi coby hlavní protagonisté sedli. Akorát já je pár dní před zhlédnutím Hvězd viděla coby Tris a Caleba ve filmu Divergence, z čehož jsem měla úsměv na rtech.

Podle mě se filmové zpracování vydařilo. Jediné, co mi vadilo, bylo vynechání několika dobrých knižních pasáží, například mé oblíbené pedofilní houpačky a Gusovy bývalé nemocné přítelkyně Caroliny. Pedofilní houpačky jsem se nakonec dočkala v prodloužené verzi, která je dostupná třeba na uložto.

Samozřejmě film neztratil nic z knižní emotivnosti. V jeho průběhu jsem se rozbrečela také.
Vůbec nejlepší je přečíst si knihu i vidět film, jelikož obojí má své kouzlo.


Hodnocení:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama