Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Ransom Riggs)

7. února 2015 v 19:53 | Mira
Oficiální anotace:
Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií.
To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedinečný čtenářský zážitek. Náš příběh začíná strašnou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak - i když to zní jako něco nemožného - jsou možná stále naživu.


Recenze:
Před nedávnem jsem znuděně brouzdala po internetu a narazila na zmínku o této knize. Zvědavost mi nedala, a tak jsem si vyhledala pár recenzí, které ji vesměs hodnotily kladně. Začala jsem o jejím pořízení vážně uvažovat a její zakoupení mi netrvalo dlouho. Ale teď už ke knížce samotné.

Příběh se točí kolem šestnáctiletého Jacoba Portmana, který jako malý rád poslouchal příběhy svého dědečka. Dědeček Portman pocházel z Polska, ovšem od dvanácti let žil v dětském domově na ostrově poblíž Walesu. Ostrov vždy líčil jako kouzelné, nádherné místo, jež chránilo děti před netvory. Malý Jacob tyto příběhy miloval také díky tomu, že dědeček je přibarvoval spoustou dobových fotografií.
Čím více byl Jacob starší, tím méně jeho vyprávění věřil. Jednoho dne přestal věřit úplně a na dědečka začal pohlížet jako na stárnoucího a senilního člověka.

Jacob mně osobně na začátku připadal jako rozmazlený americký kluk, který si moje sympatie teda rozhodně nezíská, i kdyby se třeba na hlavu stavěl. Ale ouha, spletla jsem se. Z Jacoba se nakonec vyklubal rozumný chlapec. Jeho myšlení mi do teď připadá na jeho věk až moc vyspělé.
Je možná škoda, že v celé knížce není ani náznak jeho vzhledu. Nenajde se tam ani sebemenší zmínka o barvě očí, vlasů a tak. Ne, že by to nějak zásadně vadilo, pro příběh to není vůbec podstatné.

Co se příběhu týká, je nepopiratelně zajímavý a originální. Ovšem spousta lidí tvrdí, jak je kdovíjak strašidelný, místy sklouzávající až do hororu.

Podle mě přehánějí. Vážně.

Dá se říct, že se tu mihnou prvky lehčího hororu, ale pokud někdo očekává, že se bude strachy třást pod peřinou a děsit se každého podezřelého zvuku, ať se raději do čtení nepouští. Zejména otrlí fanoušci hororů by mohli být zklamaní.

Mínusem může být i to, že se děj rozbíhá pomalu. To může leckoho nudit. Jenže jakmile jednou nabere spád, čtenáře přiková k židli a nedovolí mu se odtrhnout - vlastní zkušenost.

Jediné, co se mi vážně nelíbilo, byla milostná zápletka. Nebudu spoilerovat, ale přišla mi vážně prapodivná.

Svoje místo v recenzi si určitě zaslouží i design knihy. Například obálka je totiž vážně krásná, jedna z nejhezčích, jaké jsem kdy viděla. Fotografie podtrhující text jsou také naprosto perfektní.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama