Trnový princ (Mark Lawrence)

6. února 2015 v 18:45 | Mira
Oficiální anotace:
Mějte se na pozoru před Trnovým princem...
Když mu bylo devět, sledoval, jak mu přímo před očima zavraždili matku a bratra. Když mu bylo třináct, byl vůdcem bandy krvelačných banditů. Do patnácti má v plánu být králem... Nastal čas, aby se princ Honorous Jorg Ankrath vrátil na hrad, který kdysi opustil, a přihlásil se o dědictví, které mu po právu náleží. Svět se pro něj změnil v den, kdy visel na trnech ostnovníkového keře a sledoval, jak muži hraběte Renara vraždí jeho matku a mladšího bratra. Od té chvíle prahne Jorg po pomstě. Život a smrt pro něj představují jen obyčejnou hru - hru, ve které nemá co ztratit, ale ve které může vyhrát úplně všechno. Jenže v otcově hradě na něj nečeká nic, než zrada. Zrada a temná magie. Je možné, aby osamělý chlapec, byť nade vší představu divoký a zvrhlý, porazil nepřátele, jejichž moc přesahuje i ty nejbujnější představy?


Recenze:
Trnový princ… co si pod tímto titulem představit? Že by galantního dědice trůnu v nablýskaném brnění, jedoucího na bílém koni zachránit křehkou princeznu z věže?

Špatně, zkuste to znovu.

Tato kniha je temná jako noc, potoky krve jsou prolity snad na každé stránce, doprovázeny morbidním humorem a peprnými nadávkami.

Přesto se nejedná o bezduchou řežbu. Naopak! Ve většině případů je krveprolití logicky odůvodněno a svým malým dílem přispívá k psychologii postav.

Když už je řeč o postavách… Honorous Jorg Ankrat, náš Trnový princ, si mě získal.

Ačkoliv je to čtrnáctiletý kluk, cestující se skvadrou těch nejhorších chlapů, jaké vůbec mohl posbírat, jemuž není žádná zvrhlost cizí a je to antihrdina jako vyšitý, přesto jsem si ho zamilovala. Proč? Z větší části nejspíš proto, že trpím přirozenou slabostí pro charizmatické záporáky, ale to teď pominu Smějící se
Na jedné straně je to šílenec, který seká hlavy s děsivou samozřejmostí, a dětskou nevinnost by u něj nevypátralo ani nejlepší soukromé očko, ale na straně druhé je to pořád jen kluk, ponechaný pouze s bolestnými vzpomínkami napospas krutému světu. Jorg je zvláštní. V jednu chvíli se chová jako psychopat, načež z rukávu sype životní moudra a chová se jako génius. Chuť po pomstě mu koluje v žilách a má velký cíl: stát se císařem a sjednotit Roztříštěnou říši. Podaří se mu to? Kdoví, má na to prostor ještě v dalších dvou knihách.

Roztříštěná říše je sama o sobě zajímavé místo. Snoubí se tu prvky fantasy i sci-fi. A co víc, Mark Lawrence svůj svět vystavěl na základech toho našeho. My, bájní Stavitelé, jsme se navzájem zničili, ale svým nástupcům jsme mnohé zanechali.

Není nic zvláštního, když urozený šlechtic žije v budově z betonu s kovovými podpěrami a vydává to za hrad. Při toulkách říší dále můžete narazit na podzemní betonové bunkry, dveře na elektromagnetickém principu, a když budete mít hodně štěstí, zahlédnete i ladem ležící sklad plný atomových zbraní. Tu a tam se objeví i odkaz na Shakespeara nebo na filozofy starého Řecka.

Trnový princ není knížka pro každého a nedá se zařadit mezi klasickou fantasy literaturu. Na prvotinu je podařená, ale nejedná se o žádné vrcholové dílo. Na druhou stranu je zajímavá a čtivá. Ideální na zahnání nudy.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama