Dracula (Bram Stoker)

17. dubna 2015 v 21:39 | Mira
Oficiální anotace:
Román Dracula lze zařadit do žánru hororu, či gotického románu a je to klasické dílo literárního vampirismu. Je strukturován jako řada zápisů v deníku a několika dopisů jednotlivých postav. Hlavním hrdinou tohoto temného příběhu je britský právník Jonathan Harker, který odjíždí do Transylvánie na hrad hraběte Drákuly, aby s ním projednal zamýšlenou koupi několika nemovitostí v Londýně. Po několika dnech strávených v tajmném místě po boku děsivého hostitele Jonathanovi dochází, že jeho návrat domů je odložen na dobu neurčitou, ba dokonce, že se nejspíš už nikdy do Londýna ke své milované snoubence nevrátí. On i jeho nicnetušící snoubenka se tak stávájí obětí strašlivého upíra s ještě strašlivějšími úmysly.



Recenze:
Upíři. Dříve krvelačné, zákeřné bestie, dnes napudrovaní frajírci s vegetariánskými sklony. Kdyby Edwarda Cullena viděl Dracula, asi by si kolík do srdce vrazil dobrovolně sám. Samozřejmě nic proti Stmívání, já jsem před lety taky byla Team Edward.

Dracula je prostě klasika na poli vampyrismu. Pokud je člověk zarytý fanoušek těchhle krvesajných tvorů, měl by po této knize neprodleně sáhnout.

Dracula je příkladným exemplářem upíra. Má ostré špičaté tesáky, drápy a jeho vzhled se mění dle množství vypité krve. Samozřejmě je rychlý, silný a lstivý. Je to prostě badass. A umí se měnit v netopýra, což je schopnost, kterou mu Cullenovi mohou jen závidět. Ale sluneční světlo, svěcená voda, kříže a paličky česneku jeho zdraví zrovna nesvědčí. Zároveň by se s vámi moc nebratříčkoval, kdybyste se k němu přiblížili s dřevěným kůlem v ruce.

Celý příběh stojí na zápiscích v denících, telegramech a dopisech. Díky tomu mi celá kniha přišla autentičtější a víc jsem si vychutnávala emoce postav.

Postavy jsou zároveň slabinou knihy. Každá je odvarem ušlechtilých lidských vlastností a nenajdeme v ní ani ždibec něčeho špatného. Takové postavy jsou hrozně nereálné a ubírají tím dílu na kvalitě. Jistě, Dracula má v sobě zla dost za všechny, ale i tak si mohl autor dát víc s práce s propracováním svých charakterů.

Co se týče příběhu, tak je vcelku živý, tajemný, odsýpal a dobře se četl, jen tu a tam prosakoval zastaralý jazyk. Ale ten konec! Na začátku Draculu popisovali jako tvora s ohromnou mocí, který by se všech pronásledovatelů zbavil naprosto bez námahy. A na konci ho prostě porazí tak lehko… a nedůstojně! Tak výborný upír a tak odbytě zabitý! Čekala jsem konec mnohem velkolepější a rozhodně jsem čekala, že poteče krev. Hrozně mě to zklamalo. Působilo to na mě, jako by autorovi dopisovalo pero a on narychlo něco načmáral.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama