Eragon (Christopher Paolini)

3. května 2015 v 21:05 | Mira
Recenze:
Kdo by neznal Eragona? Jedna z nejznámějších knih o dracích byla v době, kdy já chodila tak do sedmé třídy základní školy, velkým hitem. Na popud kamarádky umocněný všemi těmi pochvalnými propagacemi jsem si nadšeně koupila celou tuto tetralogii. Zbylé tři tituly dodnes leží nepřečtené v nejzazším koutě mojí knihovničky.


Eragon mě vůbec nezaujal. Samozřejmě na to, že Christopher Paolini tuto knihu začal psát v pouhých patnácti letech, je to příběh poutavý a zajímavý, ale největší slabinou je jeho neoriginalita a také předvídatelnost.

Eragon jako postava je šablonovitý hlavní hrdina. Brom je typickým příkladem typického učitele pro hlavního hrdinu - moudrý, tajemný, vždy vše ví a samozřejmě se umí ohánět mečíkem a sem tam použije nějaké to kouzlo, aby se neřeklo. Navíc mi přijde, že autor se nijak nevyšvihl ani s rasami obývajícími jeho svět. Máme tu elfy - klasika, trpaslíky - klasika - a samozřejmě lidi. Možná by jakž takž ušli urgalové, kdyby jen tolik nepřipomínali skřety z Pána prstenů. Ani hlavní zápletka není vrcholem originality - v podstatě celou knihu se cestuje z místa na místo, jednou někdo nahání hlavní hrdiny, podruhé zase hlavní hrdinové nahání někoho, sem tam si zabojují, nastane epické finále a konec.

Mně lezly na nervy i ostatní postavy. Máme tu přesně danou hranici mezi dobrem a zlem, což působí naprosto nevěrohodně a amatérsky. Nikdo není čistě hodný nebo zlý. Každý má v sobě kousek obojího a takové by měly být i literární postavy.

Tato kniha je hlavně o dracích, ale i ty musím zkritizovat. Ano, je to jedna z mála originálních věcí, ale mně se prostě nelíbili. Působili až přehnaně lidsky. Drak je drak, ne nějaká starostlivá mamina, která své dítko, v tomto případě Eragona, pronásleduje a fanaticky hlídá. Zase na druhou stranu propojení draka s Jezdcem je vážně zajímavá věcička.

Abych nebyla jen kritická, na závěr něco pozitivního. Kniha je psaná jednoduchým, poutavým stylem. Díky absenci přehnané brutality a zašmodrchané zápletky se hodí i pro podstatně mladší okruh čtenářů.

Navíc je kniha pěkně zpracovaná. Miluju modrou barvu, tak se mi její přebal moc líbí. Navíc mám ráda knihy s mapami, kde si můžu hledat aktuální polohu hrdinů a cíl jejich další cesty.

A ano, sice jsem psala, že mě kniha nezaujala, ale dočetla jsem ji a to už něco znamená. Já totiž většinou knihy, které mě nebaví, hned odkládám. Eragon má v sobě jisté kouzlo, díky němuž jsem u čtení vydržela. Možná za to může autorův pěkný styl psaní nebo líbivý svět. Ovšem rozhodně bych na Eragona nepěla ódy jako mnoho jiných.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama