Barva kouzel (Terry Pratchett)

26. července 2015 v 23:09 | Mira
Oficiální anotace:
Ve světě, který leží na krunýři obrovské želvy, se vydává na cestu rozverná, temperamentní a neuvěřitelně výstřední výprava. Setkáte se s lakomým a naprosto neschopným čarodějem Mrakoplašem, naivním turistou Dvoukvítkem, jehož Zavazadlo za ním běhá jako pes na stovce malých nožiček, s draky, kteří existují pokud na ně opravdu věříte, a samožejmě dojdete až na okraj této podivné planety.


Recenze:
Pořád si říkám, že rozhodně nebudu začínat žádné knižní série, že chci knihy bez pokračování. Jenže to pořád porušuju. Tak se alespoň zapřísahám, že rozečtu maximálně trilogie. Jasně. Zeměplocha má, tuším, čtyřicet knih nepočítaje dalších XY povídek. To má do trilogie vážně daleko. Asi jsem se zbláznila…

No, i když mi těchto čtyřicet knih zřejmě zabere spoustu času, jsem dost ráda, že jsem se do toho pustila.

První věcí, která mě naprosto dostala, je samotný svět. Želva plující vesmírem, na jejím krunýři čtyři sloni, na nich placka Zeměplocha… Jak tohle může, sakra, někoho napadnout? Kdybych si mohla vybrat svět, na kterém budu žít, asi bych sáhla právě po Zeměploše. Je to tak šílené a legrační místo pro život, že bych se tam snad nikdy nenudila. Ano, najde se tam i nějaké to nebezpečí, ale i ono je tak legrační, že bych ho přivítala s otevřenou náručí.

V této knize je tolik zajímavých a skvělých postav, až mi z toho šla hlava kolem. Ústřední trojice - Mrakoplaš, Dvoukvítek, Zavazadlo - je naprosto skvělá. Dvoukvítka s jeho nezničitelným optimismem bych potřebovala k sobě na hodiny matiky, kdy mám nervy napnuté jako špagáty. Nemluvě o Zavazadle. Autor ho dokáže popsat natolik ztřeštěně, že tu truhlu bych chtěla jako domácího mazlíčka. Vážně bych chtěla vidět, jak se klíčová dírka šklebí nebo tváří vražedně.
Navíc obdivuju autory, kteří dokážou smrt popsat jako super sympaťáka. Zeměplošský Smrť je všechno možné, jen ne děsivý.

Jak je vám zřejmě jasné, Barva kouzel je plná neotřelého a barvitého humoru. Neříkám, že Pratchettův styl musí nutně pobavit každého. Ovšem já se po celou knihu bavila královsky. Ke všemu se to četlo jedna báseň. Pozorný čtenář tu může najít celou škálu narážek na jiné knihy, mytologii, atd…, proto doporučuju číst pozorně.

Plný počet hvězd nedávám ze dvou důvodů a to sice:

1. Docela mi vadilo, že později se celý děj motal pouze kolem zajetí, útěků, zajetí, útěků… a to pořád dokola.
2. Přečetla jsem i druhý díl, Lehké fantastično, a musím říct, že je mnohem lepší.

Hodnocení:


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama