Papírová města (John Green)

5. července 2015 v 22:48 | Mira
Oficiální anotace:
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným.


Recenze:
Sama se divím, že jsem úspěšně přečetla další knihu od Greena. A ještě víc mě překvapuje, že se mi líbila. Zase.

Teď to vyznělo tak, že považuju Johna Greena za špatného spisovatele, což je blbost. Ten chlápek psát umí. A to vážně dobře. Jen jeho tvorba nespadá do žánru, který já obvykle vyhledávám. Ale kamarádka ho má ráda, a když je svolná mi knihy půjčovat, proč bych si je nepřečetla, že.

Pro mě jsou Papírová města zatím zdaleka nejlepší knihou, kterou Green napsal. A také bezpochyby tou nejoptimističtější. I když mám od něj dál přečtené pouze Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky. Ve Hvězdách byl mnohokrát využitý námět nemoci, Aljaška pro mě byla celkově taková pofiderní. Ano, Papírová města u mě bodují.

Především mě nadchnula hravost a nápaditost knihy. Kromě pomsty Margo jsem si dost užila i následné pátrání. Nejenže jsem si spolu s postavami lámala hlavu, co vlastně ta papírová města mají symbolizovat, ale zároveň jsem se naučila něco nového. Pojem "papírové město" jsem do té doby neznala a klobouk dolů před tím, že autor dokázal z něčeho takového napsat knihu. Zároveň se mi líbilo, jak se natolik rozdílné osoby dokázaly spojit, aby našli někoho, na kom jim všem záleží.

Nicméně teď na řadu přichází kritika.

Chápu, že Hledání Aljašky mělo (a stále má) obrovský úspěch, ale proč někdo s takovou fantazií staví další knihu na podobných základech? Přijde mi to celkem zbytečné. Zároveň se od toho odvíjí i samotná postava Margo, která mi přišla jako dvojče Aljašky. Pravda, snesitelnější a lepší dvojče, ale i tak.

Závěr knihy - ona pomyslná třešnička na dortu, která by měla být na celé knize to nejlepší a nejvyšperkovanější - byl tady docela propadák. Margo se chovala jako naprostá blbka. A navíc to celé proběhlo rychle a tak nějak nemastně, neslaně. Pro mě rozhodně nejslabší část knihy.

Ale i tak se mi kniha líbila. John Green má svůj styl a kromě příběhu předává ve svých knihách čtenářům mnohem víc.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama