To se nemělo stát

12. července 2015 v 23:37 | Mira
V lesíku nedaleko malé vesnice trávila nedělní odpoledne skupinka dětí. Tři dívky posedávaly v trávě a vily věnečky z rozličných květů, čtveřice chlapců se snažila vyšplhat na nejvyšší z okolních stromů.
"Hele," ozval se náhle jeden z nich, "co si takhle užít trochu dobrodružství?"
"A tím myslíš jako co?" zeptala se plavovlasá dívka a vzhlédla od svého výtvoru. Chlapec se šibalsky pousmál.
"Znáte ten starej, polorozpadlej barák za lesem?" začal.
"Jo ten! O tom už jsem slyšel. Prej tam natáhla bačkory ta stará ženská, co na všechny furt jen ječela. Brácha tvrdí, že tam její duch straší," šeptl s bázní jeho kamarád.
"Kecy. Tomu já teda nevěřím. Nechtěli byste se tam se mnou dneska po setmění kouknout?" Zbytek dětí si vyměnil vyděšené pohledy. Ale kromě strachu se v nich probudila i nesmírná zvědavost. To byl ten důvod, proč všichni nakonec přislíbili účast.


Za mihotavého světla baterek se děti prodíraly lesními nástrahami. Nízko rostoucí větve je šlehaly do tváří, kvůli záludným kořenům se co chvíli ocitaly na zemi. Skřeky nočních tvorů, vylézajících po celodenním odpočinku ze svých doupat, jim naháněly husí kůži.

Přes všechny nesnáze došly ke svému cíli.
Opuštěný dům se před nimi tyčil. Ve dne jim připadal pouze jako smutná opuštěná a zvolna chátrající barabizna. Tma však zkreslovala a dodávala nové vzezření. Dětem se zdál náhle neskutečně nepřátelský, strašidelný.
"Tak jdem, ne?" pípla slabým hláskem jedna z dívek. Když se jí nedostala pražádné odpovědi, dodala si odvahy, popadla za ruku svou mladší kamarádku a vláčela ji za sebou směrem, kde by se měl nacházet vchod.

"Fuj, tady to smrdí," postěžovala si, jakmile se ocitly v útrobách domu.
"A je tady větší zima než venku," přihodila její společnice.
Obezřetně našlapovaly po vrzajících dřevěných parketách. Náhle baterka mdle zablikala, až zhasnula úplně. Dívky se k sobě vylekaně přitiskly, na okamžik strnuly a zaposlouchaly se do nenarušeného ticha. Od dalšího průzkumu je tato patálie neodradila.
"Juknem do patra?"
"Tak…jo." Po tmě obezřetně vyběhly staré ztrouchnivělé schody.

V patře to páchlo po zatuchlině a plísni. Veškerý nábytek skrývaly bílé přehozy, které už stihla pokrýt vrstvička prachu. Dvojice si nyní až uvědomila, že jsou vlastně jen dvě.
"To jsem fakt mohla od těch poserů čekat," odfrkla vyšší z nich. Chtěla přejít k oknu a křiknout na zbytek, že se nemusejí bát, protože žádný duch tu zjevně není, avšak sotva udělala první rázný krok, podlaha zlověstně zapraskala. Dívka vyjekla. Spolu se spoustou třísek a sutin se řítila dolů. Druhá se na to jen bezmocně dívala.
Hluk uvnitř domu přiměl k pohybu i hlouček venku.
"Co je?" vykřikl chlapec, organizátor tohoto výletu za dobrodružstvím. V odpověď mu přišlo jen zoufalé zavolání o pomoc podbarvené hysterií.
"Sakra! Musíme pro dospěláky! Švihejte!" zavelel.
"To se nemělo stát," vzlykla dívku uvnitř domu. Sesunula se na okraj díry, v jejíž temnotě zmizela její kamarádka. Ve vzduchu vířil prach.
Ani si nevšimla dvou rudých očí, které ji už notnou chvíli upřeně pozorovaly. Nyní se daly do pohybu. Dva rudě žhnoucí body se přibližovaly, za dívkou se zhmotnil stín černější než okolní tma...

Staré opuštěné domy opravdu nejsou vhodným místem pro noční toulky. Jeden totiž nikdy neví, zda svou přítomností nevyruší ze spánku jejich ne moc živé obyvatele.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama