Labyrint: Útěk (James Dashner)

2. srpna 2015 v 20:15
Oficiální anotace:
Thomas se probudí ve výtahu a nepamatuje si nic kromě vlastního jména. Vynoří se do světa, kde žije asi šedesát dospívajících chlapců, kteří se naučili přežít v naprosto uzavřeném prostředí. Každých třicet dní se objeví nový chlapec. Původní skupina je už na místě asi dva roky a marně se snaží uniknout labyrintem, který obklopuje jejich životní prostor. Už se vzdávají naděje. Pak se ale objeví dívka v bezvědomí a jejich svět se začne měnit...


Recenze:
Ke knize mě dovedl film. A musím říct, že tohle je historicky první případ, kdy se mi filmové zpracování líbí víc, než to knižní.

Po té, co jsem odcházela z kina naprosto nadšená, jsem si přísahala, že se musím někdy v budoucnu porozhlédnout i po knižní verzi. Jakmile se mi dostala do rukou, vrhla jsem se na ni s vervou hladového tygra. A jsem docela ráda, že jsem nejdřív viděla film, protože po přečtení knihy bych se neodvážila na něj jít.

Labyrint: Útěk je pro mě jedno velké zklamání. Nerada to říkám takhle natvrdo, ale je to, bohužel, tak.

Abych tuto knihu vůbec dočetla, stálo mě to obrovskou vnitřní sílu. Do každé další stránky jsem se musela nutit, ačkoli se objevily i úseky, které se mi četli dobře, ale těch bylo tolik, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky.

Nesedly mi ani postavy, teda především Placeři. Možná můj negativní přístup je zapříčiněn tím, že jsem jako první viděla film. Z toho důvodu jsem stále srovnávala filmové a knižní charaktery, no a ti filmoví vyšli vítězně. Knižní Placeři mi přišli neuvěřitelně protivní, hrubí a tajnůstkářští tam, kde být neměli.

Tak, to špatné za námi. Teď něco pozitivního na závěr.

Líbí se mi, že Labyrint, který je zasazen do žánru dystopie, slepě nekopíruje Hunger Games a Divergenci, ale autor přišel s něčím novým a neotřelým.

Zároveň je zde použitý vlastní slang, který mě sice místy už otravoval, ale opět je to něco originálního.

Thomas a Teresa byli snad jediné normální a mně sympatické postavy.A když se ukázalo jejich… zvláštní nadání (o které mě ve filmu mimochodem ochudili), docela jsem koukala.

A potěšil mě i samotný konec knihy. Jsem ráda, že tu neplatí "Zazvonil zvonec a pohádky je konec.", ale je patrné, že naši hrdinové se dostali z deště pod okap a budoucnost jim přinese ještě určitě velmi krušné chvíle.

Přesto ani tyto klady nedokázaly změnit můj pohled na knihu, což se odrazilo na mém hodnocení.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth B. Elizabeth B. | Web | 4. srpna 2015 v 10:36 | Reagovat

O tejto knihe som mnohé počula, ešte som sa k nej nedostala, no som na ňu každopádne dosť zvedavá. No a o tom, že je to aj film, to som teda nevedela. Ale niekedy sa to fakt stáva, že film býva lepší ako kniha (no je to málo percentná šanca).

2 jinosveti jinosveti | 5. srpna 2015 v 20:24 | Reagovat

[1]: Tak to doufám, že tě tahle kniha bude bavit víc, než mě :-) Já zase celkem dlouho netušila, že existuje kniha :-D Šance na to, že film je lepší než knižní předloha mi vždy přišla takřka nulová, ale po Labyrintu jsem musela změnit názor :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama