Terapie láskou (Matthew Quick)

4. září 2015 v 18:46 | Mira
Oficiální anotace:
Pat Peoples se vrací z léčebny pro duševně choré a svět kolem mu nedává příliš smysl. Oblíbený fotbalový tým hraje na stadionu, který před několika měsíci ještě nestál, přátelé mají manželky a děti, ačkoli nedávno byli ještě svobodní. Nikdo mu nechce vysvětlit, jak je to možné, ani s ním mluvit o jeho ženě Nikki, s níž se jistě brzy zase shledá, i když právě teď žijí odloučeně. Pat ale věří ve šťastné konce. Stačí na sobě pracovat, nenechat se odradit, být laskavý k lidem, a život vás odmění. Tak je to ve všech dobrých filmech. Co si o tom myslí váš terapeut, mrzoutský táta nebo divná kamarádka, nehraje roli. Protože je jen otázkou času, kdy odluka skončí, on se s Nikki opět shledá a budou žít šťastně až do smrti. Nebo ne?


Recenze:
No… z této knihy mám dost rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi celkem líbila, ale zároveň mi přišla vážně divná. Občas mi stylem připomínala Forresta Gumpa.

Terapie láskou mě rozhodně nenadchla dějem, který v první polovině knihy téměř chyběl. Polovinu knihy se celý svět točil kolem posilování a fotbalu, což člověka přestane velmi brzy bavit. Ovšem polovina druhá skóre vylepšila a nabídla pár zajímavých a nečekaných zvratů.

Ani postavy, kromě Pata a Tiffany, kteří byli svým zvláštním způsobem výjimeční, mě nenadchly. A vyloženě jsem nesnášela Patova tátu, který se ke svému synovi choval hrozně. Ale pak jsem si uvědomila, že jako jediný se Pata nesnažil obelhávat. Nesnažil se svého syna držet v té jeho bublině, která popírala okolní realitu. Celkem jsem měla ráda i Patova bratra, protože byl vždy na Patově straně a snažil se ho podporovat ve všem. Vyzařovala z něj taková ta sourozenecká láska.

Hodně se mi líbila myšlenka stříbrného lemování. Od přečtení knihy se neustále za slunečných dní koukám na oblohu a obdivuju stříbrně olemované mraky. Nejen mraky. Snažím se trochu řídit Patovou ideologií a ve stříbrné lemování vážně věřit.

A taky mě nadchnul konec. Nekonal se žádný typický happy end. Pat i Tiffany nadále zůstali divní, ale sví. Jiný konec by atmosféru knihy zničil.

Viděla jsem i film, který je od knihy dost odlišný, ale i tak se mi líbil. Hlavně Tiffany v podání Jennifer Lawrence.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama