DSS: Čtrnáctá kapitola

14. října 2015 v 19:18 | Mira
Další středa přináší další kapitolu DSS, v pořadí už čtrnáctou Usmívající se V příběhu se moc nepohneme, spíš budeme poznávat další nové postavy.


Kapitola čtrnáctá

"Páni Delo, vlítla jsi sem s jemností tornáda. Pěkně jsme se tě lekly. Ale jinak mě těší. Jsem Mary Canningová." Mary se postavila před ni a natáhla k ní ruku. Dela v ní poznala onu rusovlásku, která ji oslovila při cestě na základnu. Nyní se jí naskytla možnost prohlédnout si ji pořádně. Ohnivé kadeře se Mary v mírných lokýnkách vlnily kolem pihatého skřítkovského obličeje. Byla neskutečně drobná. Působila křehkým, vílím dojmem a nepostrádala eleganci. Usmívala se. Dela si s ní krátce potřásla.
"Taky mě těší…"
"Mary, nech nás taky představit se!" Na Maryino místo nastoupila vysoká plavovláska s nesmírně arogantním vzezřením. Pod jejím chladným, pichlavým, šedým zrakem by se i led otřásal zimou.
"Sophie Parkesová," pronesla uhlazeně, zatímco se její aristokratické rysy ani nepokusily o úsměv.
Poslední z dívek, malá, baculatá Claire Sawyerová se zmohla jen na tichý pozdrav, než se v rozpacích pustila do vybalování svého skromného majetku.
"Omluv ji, vždy jí chvíli trvá, než si zvykne na nové lidi. Je dost stydlivá," vysvětlila Sophie s nesouhlasným povzdechem.
Dela neodpověděla. Nyní se zaměřila na pokoj.
Zařízení tu bylo prosté. Dvě palandy, dvě skříně, jeden psací stůl a jedna židle. Nic víc, nic míň.
"Koupelna je na chodbě. Společná pro celý patro," informovala ji Mary, která si zabrala horní postel.
"Celý patro?!" vyjekla Claire. "To jako… to se budeme… i s klukama?"
"Proboha Claire, kvičíš jako nějaké prase. I kdybychom měly koupelnu společnou s kluky, co na tom? To chceš zabíjet nemrtvé, když máš strach i z opačného pohlaví?!" Sophiin hlas zněl znechuceně. A vlastně tak i vypadala. Odfrkla a bez dalšího slova je opustila. Claire si povzdechla a posadila se na zem. Kulatý obličej se jí potáhl stínem.
"To je ale namyšlená čůza!" ulevila si Mary.
"Popravdě získávám pocit, že bych byla radši na pokoji s nemrtvým, než s ní," přidala se rozhořčeně Dela.
"Sophie není zlá. Ona jen… občas si neuvědomuje, že to, co říká, může ostatní ranit."
"Prostě čůza," uzavřela Mary. "Jo a ta koupelna není společná s klukama. Tohle je jen holčičí patro." Claire se rozzářila.
"Tak to je skvělý!"
"Mi povídej," souhlasila Dela.

První den uběhl rychle a v nenáročném duchu. Po zabydlení následoval oběd. Dela se během jídla nenudila, přisedl si k ní Gideon, který dokázal být úžasným společníkem, když ovšem chtěl.
Po jídle následovala prohlídka interiéru pod vedením holohlavého muže s rozšklebenou jizvou na pravé půlce obličeje. Představil se jim jako Albert Trigg. A zbytek odpoledne k jejich upřímné radosti zůstal volný.
Dela se procházela venku. Stále se nemohla nabažit čerstvého, ničím nezkaženého vzduchu. A tak se toulala po cvičištích, nádvoří a po pěšinách mezi záhonky bylinek. Když se začalo smrákat, vrátila se ke svým spolubydlícím.

"Tak zítra nám začne mazec," ozvala se Mary zadumaně.
"Hmm," zamručela Dela, příliš unavená na jakýkoliv jiný druh souhlasu.
"Ano. Ale teď na to laskavě nemysli a spi," poručila panovačně Sophie. Vzhledem k tomu, že se z horní postele neslo jen pravidelné oddechování, Sophiin rozkaz Mary bez protestů splnila.
"Dobrou noc, Delo." I v polospánku ji překvapilo, jak mírně a nekonfliktně to znělo.
"Dobrou, Sophie."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama