DSS: Patnáctá kapitola

21. října 2015 v 20:07 | Mira
O víkendu jsem s DSS malinko pokročila a dopsala jsem devatenáctou kapitolu Smějící se Menší pauza se psaním je vážně nejlepší řešení na tvůrčí krizi, vřele doporučuju Smějící se No nic, konec tlachání, musím si jít nachystat bágl na zítřejší exkurzi do Brna Smějící se


Kapitola patnáctá

Dela žvýkala míchaná vejce a rozhlížela se po jídelně. Nad nováčky se vznášel tíživý opar strachu z neznámého. Stejný pocit se jim odrážel i v obličejích. Nastal první den jejich oficiálního výcviku. Nikdo z nich netušil, co je čeká. Mnozí ztratili chuť k jídlu a jen nervózně těkali ke dveřím a vyčkávali příchodu instruktorů.
Během pěti minut se dveře opravdu otevřely a dovnitř rázným krokem vešel plešatý muž s jizvou přes tvář a nepřívětivým výrazem. Dela v něm okamžitě poznala Alberta Trigga, jejich průvodce z předchozího dne. Za ním kráčela vysoká žena se světlými, téměř stříbřitými, vlasy a přísným vzezřením. Avšak něco v jejích rysech Dele přišlo podivně známé.
"Dobré ráno, nováčci," zvolal muž hřmotným hlasem, "moje jméno je Albert Trigg, jak jistě víte už ze včerejší prohlídky. Pánská část by si mě měla vštípit do paměti, jelikož coby instruktor se právě vám budu příštích několik měsíců věnovat. Pod mým dohledem by se měla zlepšit vaše fyzická zdatnost a práce se zbraněmi. Věřte mi, že vás čeká období, kdy budete prolévat pot, krev a slzy, o to už se postarám." Evidentně spokojený se zaraženými pohledy kývnul na ženu po svém boku.
"Dobré ráno, jsem Theressa Silverová. Dá se říct, že jsem takový Albert v sukních. Mou povinností je poskytnout stejný výcvik i dívkám. Jako žena rozumím dívčím potřebám a budu na ně brát ohled. Ovšem, dámy, pokud si myslíte, že dopustím, aby se kterákoliv z vás poflakovala, tak se šeredně pletete. Jakmile některou chytím při lelkování, udělám jí ze života peklo." Při posledních slovech Dele přejel mráz po zádech. A nebylo to jen z podivného lesku, který se objevil v Theressiných očích.
"Za deset minut očekávám, že budete v plném počtu nastoupeni na venkovním cvičišti."
"No… tak tohle se mi ani náhodou nelíbí." Mary odsunula svůj talíř. V obličeji jaksi pobledla. I Claire se Sophií pozbyly barvy.

***

"Tvoje mamka je fakt rázná," uznal Clem a koutkem oka sledoval přibližující se ženu.
"Neříkej," odpověděl kysele Gideon a vstal od stolu. Theressa se zastavila pár metrů od něj. Pátravě se na něj zahleděla.
"Poslední dobou jsi neměl moc misí, že, synku?"
"No… ani ne."
"Ani jsi moc netrénoval, že?"
"Moc ne," přiznal se zmateně povytaženým obočím.
"Jde to vidět. Zdá se mi, že jsi přibral." Gideon se naježil.
"Jo mami, taky tě rád vidím a taky jsi mi fakt chyběla!" Theressa se ušklíbla. Kolem úst a očí se jí utvořily drobné vějířky vrásek. Rozevřela náruč. Gideon váhavě vklouznul do matčina objetí. Jako malý se rád tulil, avšak nyní jej takovéto činy na veřejnosti uváděly do rozpaků. "Jsem rád, že jsi v pohodě," dodal laskavě. Hlas tlumily Theressiny vlasy.
"Ano, ten úkol nebyl zrovna procházka růžovou zahradou, ale zvládla jsem to. Moc jsi mi chyběl, zlatíčko." Sklonil hlavu, aby ho mohla letmo políbit na tvář. Ještě chvíli něžně pozorovala jeho obličej, než se vrátil zpět její chladný zjev instruktorky. Šťouchla ho do břicha.
"Později přijď ke mně do pokoje. Doporučím ti nějaké efektivní cviky, ať se zbavíš toho… tuku." Gideon zrudl, těžko říct, zda rozpaky, hněvem nebo obojím. Clem se rozřehtal.

***

"Delo?"
"Hm?" Pootočila hlavu směrem k Mary.
"Gideon na tebe čumí," zachichotala se dívka tiše.
"Tak ať čumí," odpověděla Dela šeptem. Mimoděk zapátrala očima a opravdu spatřila toho mizeru, jak po boku Clema nenuceně postává na okraji cvičiště a bezostyšně na ni civí. Dokonce měl tu drzost a zamával jí! Rozhodně si nepřála upoutat na sebe Theressinu pozornost, proto zavrhla jakoukoli reakci. Mary dál nemluvila a Dela se zaposlouchala do instruktorčina monologu.
"…jsem váš vedoucí instruktor. Kdysi dávno, když existoval starý systém školství, bystě mě nazývaly třídní učitelkou. Díky tomu právě za mnou budete chodit, budete-li mít nějaké problémy, starosti, když budete potřebovat pofoukat bebí či se někomu vyplakat na rameni. Jsem tu pro vás." Její sarkastický tón jasně evokoval, že kdyby přece jen některá z nich měla nějaký problém, měla by si ho raději nechat pro sebe. Theressa nebudila dojem starostlivé a empatické bytosti. "Teď něco k obecným informacím. Každý den je snídaně přesně v osm nula nula. Budíček si stanovte, kdy uznáte za vhodné, ale koukejte na snídani přijít včas a hlavně upravené a v plné síle. Nehodlám hned zrána vidět vaše přešlé obličeje. O půl deváté začíná váš program. Jeho rozpis najdete na informační nástěnce u jídelny, kde se také tu a tam objeví důležité informace a upozornění, proto doporučuji nástěnku průběžně sledovat. Ranní program trvá do půl dvanácté. Následně máte volno až do dvanácti, kdy se podává oběd. Od půl jedné do půl čtvrté se odehrává odpolední část. Nějaké dotazy? Ne? výborně. Tak, teď si na rozehřátí dejte deset koleček." Několik dívek nevěřícně zalapalo po dechu.
"To jako fakt?!" vyštěkla jedna z nich bojovně.
"To jako fakt," zopakovala Theressa nevzrušeně. "Být vámi, tak už klušu, nebo vám přidám dalších deset…" Dívky se rozhodly nebrat její výhružky na lehkou váhu a znechuceně vyklusaly. Chlapci na Albertův pokyn učinili to samé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama