Vzhledem k tomu, že jsem včera recenzi vydávala pěkně pozdě, překonala jsem lenost a sepsala jsem další článek o Postcrossingu, abych ten včerejšek alespoň nějak vykompenzovala 

Opět začnu odeslanými pohlednicemi, těch je víc.
Jako první dorazila pohlednice do německého Oelde. Urazila 618 km a trvalo jí to neuvěřitelných 20 dní! Tipovala bych, že ji snad vezli přes Ameriku a Grónsko podle doby cesty.

Druhá má pohlednice putovala do města Leeds na severu Anglie. Na cestu se vydala 20. září 2015 a na místo určení dorazila 27. září 2015. Vzdálenost byla 1 305 km.
Třetí pohlednici jsem k mé radosti posílala do Ameriky. Konkrétně do města Baltimore. Cestovala opět pěkně dlouho: 22 dní, ale není se čemu divit, když její cesta byla dlouhá 6 980 km.
Předposlední pohlednice měla za svůj cíl běloruské město Vitebsk. I když je tato trasa dlouhá jen 1 177 km, také jí to zabralo 22 dní.

No a poslední pohlednici jsem měla zase do Německa. Město Bad Kissingen (netuším, zda pro něj máme v češtině nějaký překlad, zeměpis nikdy nepatřil k mým silným stránkám). Za pět dnů tato pohlednice urazila 431 km.
Tak, teď pohlednice, které přišly mně.
Z německého Münsteru ke mně došla velmi krásná pohlednice od slečny Isabell. Cestovala 657 km za 6 dní.
Dál mi přišla pohlednice z Ameriky z města Cayce. Tahle pohlednice si užila celkem dlouhou cestu: 7 678 km. Ale byla pekelně rychlá. Za 9 dní jsem ji měla v rukách. Navíc paní, která mi ji posílala, mi napsala dobrý vtip 

I just got thrown out by my landlord after making him really angry. He told me the only pet I could keep was a fish… so I got a six foot shark.

No a to je vlastně pro dnešek vše 



