Postcrossing už tu dlouho nebyl
Opět se mi sešlo pár pohlednic, o které bych se s vámi ráda podělila.
Opět se mi sešlo pár pohlednic, o které bych se s vámi ráda podělila.Kupodivu jsem tentokrát víc pohlednic dostala, než odeslala, což mi ani v nejmenším nevadí 

Nejprve ke mně dorazila španělská pohlednice od jisté Rossanity. Cestovala z města Bilbao, které je ode mě vzdálené 1 585 km. Čas: 6 dní.

Jako druhá přicestovala z 1 368 km vzdáleného Istanbulu v Turecku pohlednice od velice sympatické dívky. Byla tady za 9 dní.
Jako další se mi dostala do spárů pohlednice až z Austrálie. Čekala bych pohled s klokany, ale odesílatelka mě překvapila Jupiterem a velmi pěknou známkou. 15 795 km, 8 dní.
Běloruská pohlednice mi udělala hroznou radost, protože mám ráda staré fotografie a tato fotka Minsku je vážně krásná. Za 6 dní urazila 959 km.

Asi nejexotičtější pohlednicí je pátá. Došla z Taiwanu. Slečna mi o sobě napsala dost informací, mám s ní pár společných zájmů. A na pohlednici mi nalepila několik hrozně roztomilých samolepek, což je milé a mně se to dost líbí. 9 000 km za 15 dní.
Jak jsem říkala, mám ráda staré, černobílé fotografie, proto mě zaujala i tato pohlednice z Německa. I když písmo na ní je naprosto nečitelné, potěšila mě. Dorazila z městečka ležícího 597 km daleko. Cestovala 10 dní.

Předposlední pohlednice je z Ruska. Dorazila za 13 dní, přičemž cestovala 2 136 km. Odesílatelka zřejmě nemá skener, proto pohlednici alespoň vyfotila.

A poslední je zase z Ruska. Tentokrát z 4 506 km vzdáleného místečka na Sibiři. Divím se, že ta pohlednice tedy nemá omrzliny
Dorazila za 11 dní.
Dorazila za 11 dní.
No a moje pohlednice dorazili zatím jen na dvě místa.
Prvním z nich je Polsko. 303 km měřící cestu pohlednice zmákla za 9 dní.
Druhá pohlednice po 24 dnech, což je vážně hodně, docestovala do Ruska. Vzdálenost 2 544 km.


