Frankfurtský deníček

11. listopadu 2015 v 22:29 | Mira |  Myšlenkové pochody
Ahojte! Smějící se

Jak určitě víte, minulý týden jsem byla v čudu (Jen tak mimochodem - omlouvám se za to, že nevyšlo DSS, ale selhal lidský faktor, tzn. že jsem to zapomněla přednastavit *hanbou se propadá*). Rozhodla jsem se, že moje návštěva Frankfurtu byla natolik interesantní, že si zaslouží malou písemnou zmínku na blogu doplněnou o spoustu fotografií Smějící se Proto tedy dnes nevychází DSS, beztak si ho potřebuju trošku šetřit Smějící se

Takže se pusťme do toho.


Den první
Na toto velké dobrodružství jsme vyráželi o půlnoci z 1. na 2. listopadu. Opravdu bylo zajímavé táhnout se s kufrem větším, než jsem já sama, který navíc neskutečně rachotil, přes celé ztichlé město až na místo srazu. Cesta nám zabrala devět hodin a kupodivu byla příjemná. Já ji totiž celou prospala.
Po příjezdu nás čekala krátká prohlídka partnerské školy a následně jsme vyrazili do frankfurtských ulic. Vlastně nejen ulic. Vysápali jsme se i na Main Tower, což je mrakodrap, ze kterého je velmi příjemný výhled.


Zbytek dopoledne jsme strávili taktéž venku. Sice jsem se už sotva ploužila, ale rozhodně jsem viděla zajímavá místa.


Odpoledne jsme dokončili práci, která na nás rozpracovaná čekala už z České republiky. Ovšem jak padla tma, rozdělili jsme se do českoněmeckých skupinek a naši němečtí spolužáci nám ukázali krásy nočního Frankfurtu.


Náš hotel se nacházel v městečku Ilbenstadt, které je nedaleko od Frankfurtu, a je to bývalý klášter. Po setmění vypadal asi jako Drákulovo letní sídlo, přesto nás mile překvapil. Čekali jsme to horší.


Já jsem byla na pokoji s Dendou. Měly jsme zajímavý výhled do místní strašidelné zahrady. Obě jsme byly tak napěchované novými zážitky, že nám ani usnout nešlo.

Den druhý
Úterý bylo asi tou nejméně záživnou částí. Celý den jsme trčeli v Ilbenstadtu a tvrdě pracovali na dalších projektech. I když jsem to zpočátku viděla dost černě, nakonec to byla i zábava. Především krátké divadelní scénky pobavili, ale já naprosto nesnáším, když musím předstupovat před publikum, takže jsem myslela, že mě trefí. Ovšem zvládla jsem to se ctí.
Celým hřebem dne bylo suprové prozkoumávání města ve čtyřech lidech a dokonce za tmy.


Den třetí.
Ve středu nás čekalo letiště. Třetí největší v Evropě, mimochodem. Pěkně jsme se seskládali do autobusu a vyjeli přímo na runway. Cestou jsme měli výklad o letišti v němčině. Samozřejmě nám naše paní učitelky překládaly. Celkem mě to bavilo, protože kolem nás byla spousta letadel v pohybu. Viděli jsme je přistávat i vzlétat z mizivé vzdálenosti. A i ten výklad byl zajímavý. Na letišti jsme měli i krátký rozchod, takže jsme si všechno pěkně v klídku prohlédli.


Odpoledne jsme k naší nesmírné radosti dostali volno. Nakupování! Není nic lepšího, než vzít Primark útokem s naditou peněženkou v batohu. Konečně mám Harry Potter pyžamo! Smějící se

Den čtvrtý
Čtvrtek byl ten nejúžasnější den. Znáte Europa Park?


Pokud ne, tak je to zkrátka zábavní park, kde si každý přijde na své. Mě nejvíc uchvátily horské dráhy (Silver Star, Blue Fire, atd…). Nebo taky strašidelný dům byl prima.


Jelikož byl Halloween, zastihli jsme Europa Park ještě v tematickém kabátku. Hrozně se mi líbila jedna horská dráha, kterou "přestrojili" za obří dýni.


Dýně se povalovaly víceméně všude. Z některých menších kousků byla vytvořena i zvířátka, která pak zdobila okolí cest.


Kvůli Europa Parku jsme vstávali v 5:30. Cesta tam trvala tak pět hodin. Cesta zpět byla naštěstí kratší, ale i tak jsme na hotel dojeli totálně kaput.

Den pátý
Sbalili jsme kufry, vrátili jsme pokoje do jakž takž dobrého stavu, nasnídali se a hotýlek jsme navždy opustili. Ještě naposledy jsme se vrátili do školy, kde jsme celý týden vyhodnotili a povídali si o tom, co by bylo dobré pro příští rok zlepšit. Pak zase rozchod až do šesti do večera. Domů jsme přijeli zhruba ve tři ráno.

Celý tento týden byl naprosto úžasný. Nejenže jsem měla možnost zlepšit se jak v němčině, tak i v angličtině, ale poznala jsem spoustu nového a zažila kopec zábavy. Doufám, že příští rok pojedu zase.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama