Ten, kdo stojí v koutě (Stephen Chbosky)

27. listopadu 2015 v 22:12 | Mira
Oficiální anotace:
Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše - máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze.


Recenze:
Ten, kdo stojí v koutě se nepodobá žádné jiné knize. Marně se snažím najít nějakou, ke které bych příběh z pera Stephena Chboskyho přirovnala. Téma knihy je možná tuctové, ale její zpracování je naprosto jedinečné.

Kniha je psaná formou dopisů. Mě to naprosto vtáhlo do děje a měla jsem celou dobu pocit, že Charlie píše mně. Čtení mi zároveň rychle utíkalo. Probíhalo to nějak takhle: "Tak jo, dočtu tenhle dopis… Tak dočtu i tenhle… Tak i tenhle… Tý jo, to už jsem na konci?"

Vypravěč, tedy Charlie, byl na svůj věk neuvěřitelně vyspělý, ale zároveň tak trochu divný. Ovšem kdyby příběh vyprávěl někdo jiný, nebude ani zdaleka tak mimořádný. I ostatní postavy dodaly knize šťávu. Každá z nich měla v sobě jiskru a dokázala něčím zaujmout. Jediná z postav, která mi vyloženě nesedla, byla Charlieho sestra. Hrozně protivná holka.

I na této knize jsem našla malý kaz. Mě trošku zklamal konec. Přišel mi takový nijaký. Čekala jsem něco, z čeho se posadím na zadek a ono nic.

I tak se však nedivím vysokému čtenářskému hodnocení a celosvětové oblíbenosti.

Hodnocení:

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama