Na vlnách TSF (Jaroslav Seifert)

13. prosince 2015 v 23:03 | Mira
S povinnou četbou se tady poslední dobou roztrhl pytel, co? Smějící se



Recenze:
Já osobně poezii vůbec nemusím. Většinou mi čtení básniček dělá ohromné problémy a čtu je delší dobu, než prózu. V těch všech vzletných obratech, přirovnáních, metaforách, metonymiích a symbolismech se zkrátka ztrácím. Proto když nám češtinářka oznámila, že bude zkoušet na básnické sbírky, málem mě kleplo. Ale Seifertova sbírka Na vlnách TSF mě nejenže příjemně překvapila, ale přinutila mě dát poezii druhou šanci.

Tato sbírka spadá do Seifertova poetistického období, proto je hodně volnomyšlenkářská, napsaná humorně a velice příjemně se čte. Nemá jednotné téma, ale objevují se zde témata lásky, cestování, technického pokroku, ženské krásy a exotiky.

Dá se říct, že je rozdělená na dvě části. První z nich je Svatební cesta, kde se nacházejí právě básně věnované lásce a kráse. Spousta z nich je vážně nádherných. Mně zaujaly především první dvě básně, tedy Svatební cesta a Odjezd lodi.

Druhá část pojmenovaná Zmrzlé ananasy a jiné lyrické anekdoty už se nese v humorném duchu, jak název napovídá. Většina básní je tu velmi krátkých. Některé z nich jsou psané formou kaligramů. Já jsem se nejvíc pobavila asi u básně Objevy nebo mi přišla hezká báseň Zloděj a hodiny.

Před těmito dvěma částmi jsou ještě básně Guillaume Apollinaire, která je psaná formou pásma, a Žhavé ovoce.

Nejzajímavější na této sbírce je ale typografie. V knize se střídají různé typy písma, různé velikosti a tloušťka písma. Písmo je kombinované i uvnitř jednotlivých básní. Nemluvě o těch kaligramech.

Pokud by někoho zajímalo to "TSF" v názvu, tak je to zkratka z francouzského "telegraphie sans fil", čili bezdrátová telegrafie.

Tuto sbírku bych s klidným srdcem doporučila i zapřísáhlým odpůrcům poezie.

Hodnocení:

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama