Rok 2015 očima knihomola

1. ledna 2016 v 23:45 | Mira |  Myšlenkové pochody
Ha, že jste dneska nečekali ještě druhý článek, co? Smějící se


Starý rok skončil a nový začal. Spolu s ním mi skončila i 2015 Reading Challenge na Goodreads. Začala jsem s ní až někdy na přelomu dubna a května. Původně jsem měla v plánu přečíst padesát knih, což jsem nakonec splnila už v polovině listopadu, takže jsem navyšovala. Nakonec jsem skončila na čísle šedesát, což jsem nejenže splnila, ale dokonce jsem přečetla omylem i dvě knihy navíc Smějící se Z těch všech přečtených knih jsem se rozhodla udělat dva žebříčky. Prvním z nich je Deset nejlepších knih za rok 2015 a tím druhým je jeho opak Největší knižní zklamání za rok 2015.

Tak tedy jdeme na to.

Deset nejlepších knih za rok 2015

Aby to bylo spravedlivé, rozhodla jsem se vybrat od každého autora, u kterého mám oblíbených více knih, pouze jednu jedinou. Knihy nemám řazené od nejlepší po nejhorší, to už bych vážně nezvládla rozhodnout Smějící se Dumala jsem nad tím docela dlouho a tady je výsledek:

Revival (Stephen King)
Stephen King je můj nejoblíbenější autor vůbec, proto by bylo opravdu zvláštní, kdyby se mi tady neobjevil. Oblíbených knih z jeho pera mám spoustu, ale vybrala jsem právě tuto. Nejenže má určitou spojitost s Frankensteinem od Mary Shelley, ale zaobírá se otázkou posmrtného života, což jsou pro mě dvě dost atraktivní lákadla.

Trnový král (Mark Lawrence)
Temná fantasy, to je moje slabůstka. Mark Lawrence stvořil zajímavý post apokalyptický svět, kde se mísí magie a technické vymoženosti naší doby. A kde se prohání jedna z mých nejoblíbenějších postav vůbec, Honorous Jorg Ankrat. Krev, násilí a temnota. To vše v jedné knize.

Cress (Marissa Meyer)
Co víc napsat k Měsíčním kronikám, než že jsou prostě dokonalé? Originální zpracování nám známých pohádek v dystopickém kabátku. Moje oblíbená série. A Cress jsem zvolila, protože je v ní nejvíc napětí, akce a nečekaných zvratů.

Skleněný trůn (Sarah J. Maas)
Na tuto knihu jsem se těšila opravdu velmi, velmi dlouho. Zamilovala jsem se už do knižní obálky, posléze do samotného obsahu. Miluju ji od postav až po příběh.

1984 (George Orwell)
Tady jsem váhala, jestli zvolit tuto knihu nebo Farmu zvířat. Oba příběhy rozhodně mají co nabídnout, ale 1984 mi přišel přece jen o chlup lepší. Temný, mrazivý a znepokojivý. A skvěle napsaný. Rozhodně jsem si z něj odnesla silný čtenářský zážitek.

Vlny zmítané smrtí (Carrie Ryan)
Zombíci! Smějící se Mám ráda příběhy o zombie, vždyť sama jeden píšu, a Carrie Ryan zvládla svou trilogii pojmout originálně a neotřele. Žádná typická vyvražďovačka, kde lítají vnitřnosti a mozky se požírají ve velkém. Nic takového. Mám ráda Les rukou a zubů celkově, ale v této knize pro mě byla nejsympatičtější hlavní hrdinka.

Soudné sestry (Terry Pratchett)
Tak znovu se o tom nerozepisuju, dneska jsem na Soudné sestry psala recenzi Smějící se

Strach moudrého muže (Patrick Rothfuss)
V neděli bude recenze, tam vypíšu všechny důvody Smějící se

Měsíční zahrady (Steven Erikson)
Neuvěřitelně propracovaná kniha, byť dost složitá na čtení. Detailně vymyšlený svět, vypiplané charaktery postav a zápletka tak zašmodrchaná, že z ní jde hlava kolem. Už se moc těším, až se pustím do druhého dílu.

Eleanor a Park (Rainbow Rowell)
Hm, ani nevím, proč se mi tahle kniha tak zapsala do paměti. Je jednoduše krásná.

Největší knižní zklamání za rok 2015

Stařec a moře, Pán much
Dva tituly z povinné četby. U obou jsem si myslela, že právě tyhle mě budou bavit, a chtěla jsem si je přečíst už dlouho. Bohužel, oba mě zklamaly na celé čáře.

Angelologie
Tahle série je pro mě celkově jedno velké zklamání. Podle anotací jsem si myslela, že budou knihy skvělé, navíc mě zajímalo i téma andělů, ale nebyly. Zkrátka nic pro mě.

Zaklínač: Poslední přání
Zaklínač je proslulá a oblíbená série. Ale pročíst se prvním dílem bylo těžké, moc mě nebavil. S odstupem času si říkám, že to nebyl zase takový propadák, ale na to, jakou chválu jsem na něj slyšela, jsem to čekala lepší.

Serafína: Dračí posel
První díl, Příběh draků, mám ráda. Ale Dračí posel nedosáhl kvalit prvního dílu ani náhodou. Však jsem si dostatečně postěžovala v recenzi.

Labyrint: Útěk
Úplně se divím, jak podle takovéhle nudné knihy mohli natočit tak boží film. Příběh se strašně vlekl. Postavy mě vytáčely. Jen jsem se modlila, ať už jsem na konci.

Hotovo! Smějící se

Na rok 2016 jsem si v Reading Challenge nastavila sedmdesát pět knih. Jsem zvědavá, jestli to zvládnu, ale zatím si věřím Smějící se Navíc jsem si dala předsevzetí, že se budu víc věnovat blogu, takže doufám, že nezklamu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama