Recenze:
Říkala jsem si, že až dojdeme v literatuře k Čapkově tvorbě, bude to pohodička, protože mě jeho knihy určitě budou bavit. No, odstartovat jeho tvorbu divadelní hrou R.U.R asi nebyla nejlepší volba.
Divadelní hry všeobecně nejsou mou parketou a příliš je nemusím. Nemůžu však říct, že by mě čtení R.U.R nebavilo. Bavilo, ale ne nějak extrémně. Ovšem jsem si celkem jistá, že z hereckého ztvárnění bych určitě byla nadšená. Nebo by mi ke štěstí stačilo, kdyby kniha byla napsána jako román (akčněji, víc dopodrobna, atd.). Člověk však nemůže mít všechno, že?
Téma příběhu mi přišlo zajímavé, nevšední a v naší moderní době velmi aktuální. Osobně mě především bavilo, jak si Čapek pohrával s otázkou, zda si umělá bytost může uvědomit sama sebe a získat lidské cítění. Jen ten naivní konec mi pokazil výsledný dojem.
Příběh sám o sobě mi přišel takový… nezáživný je to správné slovo. Samé řeči (jistě, to se dá od divadelní hry očekávat) a málo akce. A když už se trocha akčnosti objeví, v mžiku je po ní. Takové knihy mě nebaví.
K dobru této knize můžu přičíst, že je tak kraťoučká. Za dvě hodinky je přečtená. Ideální k maturitě. A konečně vím, jak to bylo s vymyšlením slova "robot".
Přes všechna negativa považuju R.U.R a Čapkovu tvorbu obecně za něco, co si musí povinně přečíst každý Čech.
Hodnocení:





Čapek bol výborný spisovateľ, o tom žiadna. Osobne som sa zatiaľ dostal len k jeho poviedkovým prácam, ale je to kvalita