Smolařka 1.1.2

6. února 2016 v 0:24 | Mira


Mátožně zamžikám a pokusím se posadit. Moc to nejde, je mi zle. Co se stalo? Naposledy si pamatuju, že jsem chtěla odejít od toho mladíka, ale on mě zadržel a k nosu mi přitiskl kapesník napuštění něčím zvláštním a pak jsem usnula…
"Tak už ses probrala, čarodějko?" To je ten mizera!
"Ty!" Ani se mi nedostává slov, jak jsem rozčilená. "Kde to jsem?!"
"Hádej." Není to tu moc osvětlené, ale mříže vidím jasně. Jsem ve vězení? Ne. Cítím jemný houpavý pohyb. Jistě, loď!
"Jsme na lodi?"
"Správně. Víš, jak jsem říkal, že můj otec je kupec? V tom jsem nelhal. Ovšem neprodává žádné koření, látky ani nic podobného. Jeho obchody jsou mnohem zajímavější…" Zalapám po dechu. Moc dobře vím, kam tím míří.
"Obchodujete s lidmi!"
"Chytrá holka. Právě plujeme do Západního Dartu. Místní mají zvláštní zvyky. Například věří, že čarodějka v domě nosí štěstí. Jeden místní boháč nám zaplatil nemalou sumičku, abychom mu nějakou našli. A tys mi přišla do cesty. Upřímně - lituju tě. Tvůj budoucí majitel nevypadal na milého člověka." S těmito slovy se otočí a odejde. Zůstávám sama a zoufalá. Kéž bych tak měla svou hůl. Měla bych alespoň malou šanci na útěk…

Arina skončila jako konkubína na dvoře dartského šlechtice. Konec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama