Smolařka 1.2.1.1

6. února 2016 v 0:24 | Mira
Člověk by řekl, že prales bude kypět životem a přetékat pestrými barvami. Ale tenhle mi přijde mrtvý. Rostliny už od pohledu strádají a chřadnou. Některé kmeny stromů hnijí. Nikde ani vidu ani slechu po zvířatech. Je to divné. Navíc tu panuje strašidelné šero a lezavý chlad. Pevněji sevřu hůl.
"Děje se něco?" Tory se na mě starostlivě dívá.
"Vůbec ne."
"Já jen, že jsi pobledla."
"V tomhle šeru vypadá bledě každý," snažím se zavtipkovat, ale s úzkostí, která mě provází na každém kroku, to jde těžko. Tohle místo na mě nepůsobí dobře.
"Tory! Pocem! Něco sem našel!" zahuláká jeden ze žoldnéřů. Doběhneme k němu. Stojí u nevelkého kamenného oblouku zasazeného do skály. Je to nějaký vchod. Ale kam? Natáhnu hůl a nechám krystal, aby se rozzářil. Moje světlo osvítí část kamenného schodiště. Vím zcela jistě, co bude následovat.
"Jdeme dovnitř!" zavelí Tory nadšeně. Jako bych si to nemyslela…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama