Smolařka 1.2.1.1.2.1

6. února 2016 v 0:26 | Mira


Sedím v kajutě a třesu se. Slzy nepřestávají téct. Nikdy nezapomenu na Toryho zkrvavené, mrtvé tělo válející se na zemi jako rozbitá hračka. Nikdy nezapomenu na hrůzostrašný smích té čarodějnice. A nikdy nezapomenu na to, jak se ve mně probudila opravdová silná magie.
Když jsem uviděla Toryho mrtvolu, něco se ve mně zlomilo. A já byla schopná kouzlit. Porazit ty odporné stvůry pro mě už nebyl problém. Jenže pro Toryho bylo pozdě.
Cítím v sobě pulzovat magii, ale nemůžu se z toho radovat. Ne, když Tory… Netěší mě ani to, že jsme získali tu cennou knihu. Ani jeho otce to nepotěšilo. Kapitán je ještě víc na dně, než já. O zbytku posádky nemluvě.
Zabořím hlavu do polštáře a rozbrečím se.

Díky Toryho smrti Arina prošla změnou a stala se mocnou čarodějkou, která zachránila mnoho životů a pomohla bezpočtu lidem v úzkých. Nikdy však nezapomněla na své selhání. Konec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monica Hell Monica Hell | E-mail | Web | 6. listopadu 2016 v 20:12 | Reagovat

Tak tohle je asi nejlepší konec, ze všech dostupných. :D :D Super, že se konečně naučila kouzlit, najde si někoho jiného. :P Povídka byla zajímavá a zkusila jsem si všechny možné cesty.

2 Mira Mira | 8. listopadu 2016 v 18:06 | Reagovat

[1]: Taky si myslím :-D Přesně tak, chlapů chodí po světě spousta :-D Jsem ráda, že se povídka líbila :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama