Artemis Fowl (Eoin Colfer)

18. března 2016 v 22:15
Opravdu mě fascinuje, že celý týden wifina šlape jako hodinky a v den, kdy mám naplánovanou recenzi, nefunguje. Myslím, že mi to ta mrcha dělá schválně. No, každopádně už zase funguje, takže tady je konečně recenze na Artemise Fowla.


Oficiální anotace:
Kniha byla oceněná prestižní literární cenou za dětskou knihu NIBBIES. Colferův Artemis Fowl zazářil podobně jako Harry Potter J. K. Rowlingové, na rozdíl od něj si však v čarovném světě pohádek počíná jako padouch. Artemis Fowl, dvanáctiletý hrdina působí svou chytrostí jako zázračné dítě. Je bez táty, s mámou jsou problémy, ale on se tím nenechá zdeptat. Má veliký plán: učiní vše pro to, aby získal co největší bohatství. A jak jinak, když žije v Irsku, než prostřednictvím skřítků leprikónů? A jak jinak, když žije v našem, 21. století, než prostřednictvím té nejmodernější techniky? Příběh má spád, mísí se tu opět realita s fantazií. Další knížka pro děti i dospělé je tu aneb "James Bond ve světě víl a pohádek"

Recenze:
Artemise Fowla jsem si chtěla přečíst kvůli jedné recenzi, kde se psalo, že tato kniha je něco jako Harry Potter. Ne, to opravdu není, věřte mi. Se sérií od J. K. Rowlingové má společného maximálně dětského hrdinu a kouzelný svět utajený před lidmi. Tím veškeré podobnost končí.

Hned zpočátku musím říct, že se mi tato kniha příliš nelíbila a v některých okamžicích jsem u ní doslova usínala. Přitom autorův styl psaní je dobrý, vadu vidím spíše v nezajímavém příběhu. Popravdě, už ani příliš nevím, o čem tato kniha byla. Pamatuju si maximálně začátek, zbytek už mám slitý v jeden mlhavý celek.

Upřímně, když se něco jmenuje po hlavní postavě, čekala bych, že ona hlavní postava bude mít v příběhu nejvíce prostoru. Ale kdepak. Většinu knihy jsem v roli čtenáře musela pročítat osudy jakési Myrty Krátké, Břízného a další skřítčí, vílí a elfí verbeže. Alespoň kentaur Klusák všemu dodával jakž takž šťávu svými sarkastickými poznámkami.

Artemis Fowl, v tuto chvíli myslím přímo postavu, se mi zamlouval. Jasně, Harry Potter to opravdu není, ale má něco do sebe. Možná se mi zalíbilo, že je takový prohnaný hajzlík. Mám ráda padouchy, kteří jsou inteligentní, lstiví, vždy o krok před svým nepřítelem a vždy mají věci pevně ve svých rukách. V tomto ohledu mi Artemis dokonale padl do noty. Mnohokrát jsem zapomínala na fakt, že mu je pouhých dvanáct let. Je to pěkně zvrácené dítko. Kéž by mu autor býval dal větší prostor, hned bych byla spokojenější a méně kritická.

Z vedlejších postav mě zaujal Artemisův věrný sluha Butler, na kterého byl vždy spoleh. A který byl, jen tak mimochodem, pěkná mlátička. Asi bych měla najít zalíbení v čestné a odvážné Myrtě Krátké, ale nenašla. Já chtěla číst o padouchu Artemisovi, ne o této skřítce, víle nebo co to vlastně byla.

Samozřejmě kniha má i svá pozitiva. Jedním z nich je pro mě právě Artemis, druhým pak propracovaný skřítčí svět. Bohužel ani tohle nestačí na to, aby se ode mě dočkala více hvězdiček než tří.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama