Recenze:
Vladaře jsem si kupovala nejen kvůli maturitní četbě, ale i kvůli povinné četbě do semináře ze společenských věd. No, moc nadšená jsem nebyla. Vzhledem k tomu, že je Vladař dílem z období renesance, čekala jsem těžce čitelný a neuvěřitelně nudný text. Proto jsem byla mile překvapená, když se hned na prvních stranách ukázalo, že tato kniha se nejenže dobře čte, ale dokonce mě i baví.
Kniha je rozdělena do několika kapitol různé délky. Některé zabírají například stránku jednu, některé se táhnou snad do nekonečna (přeháním
). Všechny mají jedno společné téma, a to jak vládnout, byť se každá kapitola zabývá jiným kritériem kvalitní vlády.
). Všechny mají jedno společné téma, a to jak vládnout, byť se každá kapitola zabývá jiným kritériem kvalitní vlády.Neznalého člověka by možná zarazilo, že Machiavelli v knize nabádá panovníka, v tomto případě Lorenza Medicejského, ke lžím, neplnění slibů a podobným nemorálním činům. Ovšem musíme si uvědomit, že tato kniha vznikla někdy v šestnáctém století, tuším, a takové postupy v té době byly velice efektivní. Přece jen přehnaně čestný a dobrý člověk by si nejenže panovnický titul neudržel, ale pravděpodobně by brzy čuchal k fialkám ze spodu, jak se lidově říká. Ovšem myslím, že některé Machiavelliho myšlenky ve Vladaři jsou stále aktuální a platné i pro naši dobu.
V celé knize je vidět, že Machiavelli dokonale rozuměl lidské povaze a že celkově to byl velice rozumný a inteligentní člověk. To se dá snadno poznat na jeho znalosti historie, čímž se dostáváme k dalšímu pro mě kladnému aspektu této knihy. Dobře jsem si zopakovala i učivo dějepisu. Autor totiž jako příklady používá různé více či méně známé historické osobnosti.
Navíc tato kniha není vůbec náročná na čtení. Je to jednoduchý a stručně psaný návod.
Hodnocení:




