Stráže! Stráže! (Terry Pratchett)

15. dubna 2016 v 16:54 | Mira
Recenze:

Už po osmé nás Terry Pratchett přivádí do víru dění svého fantaskního světa. Zatímco Velká A´Tuin dál nerušeně brázdí temné pustiny vesmíru, v největším a nejprohnilejším městě Zeměplochy, Ankk-Morporku, se schyluje k pořádné šlamastyce. To by nebylo ničím zvláštním, jelikož v Ankh-Morporku je právě tohle na denním pořádku. Výjimečně však za potížemi nestojí mágové Neviditelné univerzity ani příslušníci různorodých zločineckých cechů, nýbrž záhadné bratrstvo prahnoucí po spravedlnosti. Svými pochybnými čáry přivolají ze zapomenutých rozměrů něco, co mělo zůstat mimo dosah lidí…

Dříve jsem byla vždy rozladěná z toho, když mi Zeměplochou měla dělat průvodce nová postava a ne jedna ze staré osvědčené gardy (Mrakoplaš, Bábi Zlopočasná), ovšem po předchozích zkušenostech vím, že je to zbytečné. Ať je hlavním hrdinou kdokoli, určitě splní svou funkci na jedničku. Zde tomu není jinak. Životem těžce zkoušený kapitán Elánius stojící v čele seskupení těch největších břídilů a budižkničemů, obecně známém jako Noční hlídka, u mě zabodoval. Je směskou toho, co dělá Pratchettovy postavy tak skvělými - má humorné hlášky, originální charakter a potkávají ho kuriózní situace. Mou přízeň si samozřejmě získali i jeho společníci. Především Karotka, nejzatvrzelejší ochránce zákona pod zeměplošským sluncem. V jeho případě autor naprosto nakopal zadek archetypálnímu zobrazení hrdiny, které často vídáme v jiných fantasy.

Konečně jsem se také dozvěděla něco málo o největším strašákovi ankh-morporských obyvatel, mocném a obávaném Patriciji. Lord Havelock Vetinari je snad zapomenutým příbuzným Niccola Machiavelliho, jinak si nedokážu vysvětlit jeho výroky. Svým vlastním způsobem je i on sympatickou postavou. I když mně se to mluví, kdy nehrozí nebezpečí, že mě hodí na jámy plné škorpiónů nebo zvolí jiný způsob eliminace.

Děj se opět vyznačuje svižností a čtivostí. Nenajde se pasáž, která by člověka nudila. Velmi se mi zamlouvaly jemné narážky na paní Dlaňovou a jejích pět dcer. V předchozích dílech, které jsem měla nejspíš v jiném překladu, její jméno znělo paní Palmová (z anglického palm=dlaň), kvůli čemuž tato roztomilá erotická narážka zcela zanikla.

Řekla bych, že tento díl s pro Zeměplochu okultním číslem osm, je velice vydařený.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama