DSS: Čtyřicátá sedmá kapitola

19. června 2016 v 19:17 | Mira
Poslední kapitola DSS. Po ní následuje jen epilog. Btw vím, že jsem psala, že recenze z pátku vyjde dnes, ale vzhledem k tomu, že se musím ještě učit na pololetku z matiky, tak bych ji nechala až na příští pátek. Článků dnes vyjde dost a jsem si jistá, že vám to nebude vadit Usmívající se



Kapitola čtyřicátá sedmá

Dela odstoupila o několik kroků, aniž by spustila z Mapeste zrak. Zároveň dávala dobrý pozor na zrádného muže, který se prozatím držel dál. Dela si až nyní s překvapením uvědomila, že to, co dříve považovala za nedostatek elánu a chuti do života, je prachobyčejná mrtvolnost. Patřil k Mapestině a Caraelově druhu.
"Bojíš se, Cordelie?" sykla Mapeste škodolibě.
"Tebe?" Dela ji sjela znechuceným a notně povýšeným pohledem.
"Tentokrát tady není Carael, aby tě zachránil." Mapeste se připlížila blíž. Ladná a vražedná. Dokonalý predátor.
"A co jako?" odsekla.
"To jako, že tě teď a tady zničím." Mapeste zaútočila.

S Mapeste kolem sebe vířily v chaotickém, smrtícím rytmu. Zatímco Caraelova sestra zběsile útočila, Dela uhýbala. Ráda by vymyslela nějakou účinnou bojovou strategii, ovšem Legie ji nenaučila, jak se bránit proti nemrtvým s lidskou inteligencí. Znala pár triků proti kousnutí, ovšem na Mapeste nešly praktikovat. Ke všemu se ukázalo, že Mapeste je úskočná a lstivá protivnice. Dela začínala mít pocit, že vede předem prohraný boj. Její soupeřka se na ni vrhla a Mapestiny nákazou prolezlé čelisti scvakly jen kousek od Delina ramene. Dela se zaklonila dozadu, ale na rozbahněné půdě ztratila rovnováhu a upadla. Mapeste se vítězně zasmála a rychlými pohyby se po ní sápala.
Dela ovšem nehodlala umřít. V hlavě se jí jako tenkrát při prvním setkání s nemrtvým promítala jediná myšlenka. Pořád dokola a dokola. Dum spiro, spero. Dokud dýchám, doufám. Dum spiro, spero…
Počkala, až se Mapeste dostatečně přiblíží, a využila šance. Prudce se vyzvedla na rukách a vykopla. Zasáhla nemrtvou přímo do břicha. Dela nelenila a učinila další krok. Elegantním, nacvičeným pohybem podrazila soupeřce nohy. Jakmile byla na zemi, přiskočila k ní a vrazila jí jednu pořádnou ránu pěstí přímo do obličeje.
Mapeste zaječela, ač bolest cítit nemohla. Dela se hrozivě zasmála a vytasila dýku. Sedla si na Mapeste obkročmo, ruce jí uvěznila pod svými koleny. Hrot zbraně přiložila k Mapestině hrdlu. Byla odhodlaná jí uříznout hlavu. Z lekcí od Gwendolyn i pamatovala, že je to jeden z mála způsobů, jak nemrtvého zabít. Přerušit spojení mezi mozkem a tělem.
"Ne!" vřískla Mapeste a zazmítala sebou. Oči se jí leskly nevýslovnou hrůzou. Dela si tento výjev nadevše užívala.
Zaslepená vítězstvím a pocitem nepřemožitelnosti zapomněla, že Mapeste není jejím jediným problémem. Tento fakt si uvědomila až když ji jiné paže sevřely ocelovým stiskem a odtáhly od nemrtvé. Ten Balthasarův poskok!
Dela použila několik chvatů, u nichž si byla jistá, že se s jejich pomocí osvobodí. K jejímu zděšení nepomohly.
Mezitím, co zápolila se svým věznitelem, se Mapeste vyškrábala na nohy. Ač se Delinou zásluhou nacházela v pomláceném stavu, ve svém běsnění vypadala jako vražedný démon, který se chystá pozřít něčí duši.
"Chcípni, Cordelie!"



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama