Osvícení (Stephen King)

10. června 2016 v 23:40 | Mira
Oficiální anotace:
Jack Torrance získá místo zimního správce v horském hotelu Overlook, kam se odstěhuje s celou svojí rodinou. Docela jednoduchá práce, až na jednu maličkost. V hotelu straší a postupně způsobí Jackovu posedlost. Je tu však ještě Jackův pětiletý syn Danny, který je obdařen mimořádnými telepatickými a jasnovideckými schopnostmi....



Recenze:
Po dlouhou dobu byl mou TOP knihou od Kinga Řbitov zvířátek, který nasadil laťku opravdu vysoko. Ovšem Osvícení ho naprosto rozneslo na kopytech. Řekla bych, že Osvícení je na stejné úrovni jako kultovní To, byť tuto knihu pořád nemám dočtenou.

Zpočátku se kniha může zdát jako zbytečně rozvleklá. První polovina knihy se věnuje převážně minulosti postav. Přibližuje tak čtenáři jejich charakter a staví na tom jejich pozdější jednání. To vše na úkor děje. Toto, řekněme, schéma je však fanouškům Kinga jistě důvěrně známé. Mistr hororu zkrátka bazíruje na psychologii postav a všichni musíme přiznat, že v tomto (a nejen tomto) ohledu je zatraceně dobrý a ví, o čem píše. Stále mě uchvacuje realistické vykreslení jeho charakterů. Malinko mě mrzelo, že u filmového zpracování, které se už tak drží knižní předlohy jen málo, vymizela veškerá hloubka postav. Ze skvělého, promyšleného díla Kubrick udělal sice mistrně natočený, ale jaksi laciný a obyčejný horor. I přes bravurní výkon Jacka Nicholsona v hlavní roli film nedosáhl ani zrnka knižní kvality.

Opravdu se mi líbí, jak se tajemná atmosféra duchy prošpikovaným hotelem Overlook krásně prolíná s rodinnými problémy ústředních postav. Pomalý skluz do šílenství hlavní postavy, Jacka, je tak skvěle popsán, že bych si málem myslela, že King s tím sám má zkušenosti.
Zároveň mě nadchlo navázání na tvorbu dalšího skvělého spisovatele, byť poněkud staršího. King navázal na E. A. Poea, kterého můžete znát především ve spojení s básní Havran. Avšak Havran tentokrát zůstal stranou. Přednost dostala povídka Maska rudé smrti. Věta "Odmaskujte se!" díky Kingovi pro mě získala zcela nový rozměr. Nikdy bych si nemyslela, že se budu děsit tak nevinné věty.

Na Osvícení se mi líbí také to, jak si autor pohrává se čtenářem. Asi jako kočka s myší. Jeho taktika je asi taková: ukolébá čtenáře nějakou milou, idylickou pasáží a pak se jako blesk z čistého nebe stane něco hrůzného a neočekávaného. Například Dannyho malá procházka na sněhulích a hra na hřišti, která se proměnila v boj o život.

Jsem ráda, že jsem Osvícení vždy četla ve dne. To ode mě bylo chytré. I tak mi mnohdy přejížděl mráz po zádech.

Osvícení je kniha s temnou, tíživou atmosférou. Hlavním strašákem je tentokrát strašidelný hotel, který se chystá schramstnout osamělou rodinku uvězněnou v jeho zdech závějemi sněhu. Spousta pasáží se mi nesmazatelně vryla do paměti: keřová zvířata, pokoj dvě stě sedmnáct, DROM a jiné. Doteď mám někdy v noci divný pocit, když slyším jezdící výtah. Pasáže s ním byly také na zbláznění. Za mě plný počet hvězdiček.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama