Dědictví: 11. kapitola

31. srpna 2016 v 21:50 | Mira
Poslední prázdninová kapitola. Jak mně se do školy nechce! Smějící se Můžete mi říct, jak příčetná osoba může rozvrh sestavit tak, aby první hodinu v pondělí byla matematika?! Smějící se Vždyť je to naprosto ďábelské! Smějící se


Kapitola XI. - Nečekané

Remis Ramuner nevzrušeně mávnul rukou a ohnivá koule změnila trajektorii. Roztříštila jedno z oken a vyletěla ven.
"Nikdy jsi v pyromancii příliš neexcelovala. Proto jsi nakonec dala přednost zapovězeným odvětvím magie?"
"Sklapni, Remisi!" Věděl moc dobře, že je v místnosti stále přítomná, ač ji nemohl vidět. Pokud si dobře pamatoval, tak toto magické maskování ohýbalo a kroutilo kolem mága prostor, čímž vytvořilo iluzi neviditelnosti. Jestli bude pátrat opravdu pečlivě…
Přímo naproti sobě zahlédl malou nesrovnalost. Část stěny byla podivně zakřivená. Připomínala lidskou siluetu. Luskl prsty a stěna zaplála jasným ohněm. Iluzí halená Dexi odskočila. Velemág jí nechtěl dávat příliš příležitostí k útoku. Tušil, že Dexi má v zásobě jistě několik triků a on je opravdu netoužil spatřit.
Přestože seslat další kouzlo mu trvalo sotva vteřinku, divoké mágyni stačilo k tomu, aby se začala bránit. Zviditelnila se s divokým úsměvem. Na podlaze se objevily dva temně fialové kruhy. V jednom stála sama Dexi. Remisem vytvořený plamen se o kruh zarazil.
"Bariéra?" hádal sám pro sebe.
"Tohle je mnohem víc než bariéra! Za chvíli budeš svědkem evokace!" ujistila jej mágyně hrdě. Dýkou, jež vytáhla odkudsi ze záhybu šatů, se řízla do dlaně. Setřela vytékající krev a s její pomocí si na čelo nakreslila obrácený pentagram.
"Dexi, zahráváš si se silami, které nemůžeš zvládnout!" Věděl, že na evokaci je potřeba jisté soustředění, duševní rovnováha a naprostá kontrola nad sebou samým. Ona v tuto chvíli neoplývala ani jedním, přesto dál zarputile pokračovala v kouzlu.
Uprostřed druhého kruhu se volným tempem zhmotňoval temný kouř. Kroutil a svíjel se a tvořil podivné obrazce. Odněkud z jeho středu se ozývalo velice nepřátelské syčení.
Remis Ramuner o pár kroků ustoupil. Rozhodně to však nebylo zbabělostí, jen chtěl mít dostatek prostoru pro případnou obranu.
"Seznam se s mým služebníkem, Remisi," křikla na něj mágyně. Vypadala poněkud vysíleně. Velemág věděl, že čím silnějšího démona mág přivolá, tím více síly mu to vezme. Vzhledem ke stavu, v jakém se Dexi nacházela, muselo být zhmotňující se monstrum silné.
"Dexi, hned s tím přestaň!" zkusil to naposledy.
"Asi budu muset, no…" Kouř se zapraskáním zmizel. Oba kruhy vybledly a do minuty se ztratily docela. Dexi si z čela setřela pentagram a svezla se na podlahu, kde těžce oddechovala. Remis zůstal stát zcela zmatený.
"Dexi?"
"Ach Remisi, jen se na mě podívej. Nedokážu až ani pořádně kouzlit. Do hajzlu. Jsem totální troska, že jo?" Zdvihla k němu smutné, unavené oči. Litoval ji. Její život byl pravděpodobně mnohem těžší než prve myslel. Strádání se nepodepsalo nejen na jejím zevnějšku, ale i na jejích magických schopnostech.
"Je mi to líto, Dexi."
"Co jako?"
"Že jsem tě tenkrát nechal odejít. Kdybych… kdybych se více snažil…"
"Nezastavil bys mě. Chtěla jsem odejít a taky jsem to udělala. Ten parchant si mě až moc omotal kolem prstu. Byla jsem mladá, blbá…"
"I tak."
"Fakt to není tvoje vina."
"Co se vůbec stalo s ním?"
"Nemám páru. Tak rok po svým odchodu z Katorasu jsem s ním ještě byla, pak mě odhodil jako nějakou věc. Nechal mě v tomhle zapadákově úplně samotnou!" Remis zavrtěl hlavou. Nejenže ten muž mu vzal Dexi, on ji opustil a nechal ji, aby si zničila život.
"Dexi, pokud se semnou vrátíš do Katorasu, pokusím se ti pomoct. Najdu ti bydlení, práci…cokoliv." Dexi se na něj usmála a namáhavě vstala. Přiblížila se k němu a položila mu ruku na hruď.
"Děkuju, Remisi, ale," udělala menší pauzu a Remis pocítil prudkou bolest v hrudníku, "nemám zájem." Velemág zaúpěl a padl na kolena. Dexi se pohybovala s ním, stále jej držíc. Cítil, jak mu ubývají síly. Jako by z něj někdo, pravděpodobně ona, vysával veškerou magii.
"Dexi," vydechl bolestně.
"Ty vůbec neznáš Démonickou magii, co? Věděl jsi, že odpad jako my, dokáže něco takovýho? Vysávat magii ostatních mágů?" Zatímco mluvila, její vzhled se měnil. Čím více magie mu brala, tím zdravěji a silněji vypadala. "Ale máme určitý nepsaný pravidla. Třeba takový, že se nevysáváme mezi sebou. A v tomhle městě jsou jen ti, co praktikujou Démonickou magii a Divocí mágové, který necháváme taky na pokoji. Za to ty seš na tohle jako dělanej. Je mi líto, že tě to bolí. Mám tě pořád celkem ráda, ale nemám jinou možnost, víš? Byla jsem hodně zesláblá a ty mi poskytnul šanci. Netrap se tím, že ses nechal takhle blbě nachytat. Život je prostě svině a ty se to musíš naučit. Ber to jako malou lekci, jo?" Její hlas k Remisi Ramunerovi doléhal jakoby ze strašlivé dálky. Vidění se mu zhoršilo. Věděl, že je pouze krůček od omdlení.
Dexi ho zabije. Věděl to.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dorota M. Dorota M. | Web | 6. ledna 2017 v 19:30 | Reagovat

Kruci,ak zomrie tak to bude horšie ako s mojimi obľúbemými postavami v Hre o tróny :-D

2 Mira Mira | Web | 6. ledna 2017 v 20:55 | Reagovat

[1]: :-D :-D Vzhledem k tomu, že úplně nesnáším, když mi v Hře o trůny umře nějaký oblíbenec, tak se ve svých povídkách snažím postavy nezabíjet. V tomhle ohledu můžeš být v klidu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama