Dědictví: 13. kapitola

14. září 2016 v 22:13 | Mira

Kapitola XIII. - Zlé sny



O rok později…

"No ne, Kaylin! Copak tě za mnou přivádí tentokrát? Zase ses popálila při ohnivých kouzlech? Mám tady jednu báječnou mastičku, kdybys měla zájem!" Dobrosrdečný mistr léčitel vzhlédl od rozdělané práce a přivítal arcimágovu chráněnku vřelým úsměvem. Kaylin jej zdvořile pozdravila, avšak už od pohledu se nacházela ve špatném rozpoložení.
"Děkuji, ale dnes mě sem nepřivádí nehoda magického druhu. Chtěla jsem se vás zeptat, pane Melusi, zda byste byl schopný namíchat mi nějaký přípravek pro lepší spánek." Mistr léčitel chápavě přikývl.
"Nemůžeš spát? Příliš mnoho studií? Měl bych našeho milého arcimága pokárat, že tě tak zatěžuje, Kaylin." Dívka však zavrtěla hlavou.
"Otec mě studiem zatěžuje přiměřeně, stejně tak ostatní. Spíš mě trápí noční můry, díky kterým se ráno budím unavená a malátná. Měl byste tedy něco, co by mi dokázalo pomoci?"
"Jistěže ano! Takový přípravek by ti zvládl namíchat i můj učeň! Když tu chvíli počkáš, namíchám ti to hned."
"Děkuji, počkám."

***

Zatímco Kaylin čekala v komnatách mistra léčitele, do jejích pokojů vešel arcimág Viscardi. Prošel salonkem do studovny, kde za sebou zavřel dveře a provinile se rozhlédl. Nerad tajně slídil, avšak neměl jinou možnost. Cítil, že s jeho drahou Kaylin není něco v pořádku. Poslední dobou byla hrozně uzavřená, pobledlá a duchem nepřítomná. Pro její dobro musel zjistit příčinu té náhlé změny.
S nepatrným zaváháním sebral ze stolku dívčin deník a nahlédl do posledních zápisů.

Z deníku Kaylin, 33. roku vlády Riona III.
Milý deníčku,
stále mě trápí, že jsem dosud nenašla své magické zaměření, ačkoli mi otec tvrdí, že to vůbec nevadí. V mém věku je to prý naprosto normální. Navíc ho i těší, že obstojně zvládám všechna odvětví Přírodní magie. Nejvíce mě baví asi pyromancie. Oheň je na ovládání těžký a nestabilní a manipulovat s ním se musí opatrně a promyšleně, ale mně to jde kupodivu s lehkostí. Aeromancie, tedy ovládání vzduchu je také velice vzrušující od doby, kdy se s její pomocí dokážu vznášet. Akvamancie by také ušla, ovšem voda mě tolik nepřitahuje. A geomancii mám nejméně ráda. Koho by také bavilo hrát si s hromadami kamenů? Fulgumancii mi zatím nikdo nechce dovolit, protože prý nestojí o zásah bleskem.
Pro dnešek je to vše. Mám za úkol si pročíst ještě několik kapitol knihy Zásady a opatření při provozování pyromancie. Nařídil mi to velemág Ramuner po té, co jsem mu nešťastnou náhodou podpálila roucho.

Viscardi se uchechtnul. Na tento incident si velmi dobře vzpomínal. Četl dál.

Z deníku Kaylin, 33. roku vlády Riona III.
Milý deníčku,
jsem hrozně unavená. Nejenže mám poslední dobou náročné studium, ale v noci mě trápí zlé sny. Nejhorší je, že ani nevím, co se mi zdává. Ráno se probudím a vím, že jsem měla zlý sen, ale nikdy si nedokážu vzpomenout, o čem byl. Rozčiluje mě to!

Z deníku Kaylin, 33. roku vlády Riona III.
Milý deníčku,
zřejmě budu muset zajít za mistrem léčitelem. Nedostatek spánku se na mě začíná podepisovat. Velemág Ramuner je s mými výkony nespokojený. Ostatní učitelé si také začínají stěžovat. I otec si začíná všímat mého stavu. Nedovolím, aby mě něco tak hloupého jako sny tolik ovlivňovalo.

Arcimágovi se z větší části ulevilo. Pokud toto bylo příčinou Kaylinina chování, pak se vše mohlo vyřešit snadno. Odložil deník, otočil se a překvapeně vyjekl, což se mu nestalo spousty let.
"Kaylin! Vůbec jsem si tě nevšimnul."
"Co tady děláte, otče?" Arcimág se mimoděk zachvěl. Kaylin promluvila hlasem studeným a nebezpečným jako mrazivé pustiny. A ten její pohled! Vždy měla velmi tmavé oči, přesto v nich však dokázal rozeznat stopy modři. Teď její oči připomínaly otevřenou propast temnoty, černou a nekonečnou, slibující hrůzu a zmar.
"Kaylin?" oslovil ji opatrně. Potřásla hlavou a zavřela oči. Zhluboka se nadechla. Celý výjev náhle pominul.
"Omlouvám se. Jsem hrozně unavená. Nechtěla jsem být zlá." Přistoupil k ní a pohladil ji po černých vlasech.
"To je v pořádku, drahá. Jsi unavená. Odpočiň si, prospi se. Dávám ti na zbytek dne volno a zajdu i za Remisem a omluvím tě u něj. Hlavní je, aby ses cítila lépe."
"Dobrá, děkuji." Doprovodila jej ke dveřím a rozloučila se s ním. Po té ze sebe shodila roucho a převlékla se do lehké tuniky. Vypila potřebnou dávku přípravku od Tabara Meluse a lehla si. Kombinace měkké postele, příjemného tepla a voňavých přikrývek ji brzy ukolébala ke spánku. A noční můry znovu přišly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama