Královna Tearlingu (Erika Johansen)

30. září 2016 v 22:22 | Mira
O čem příběh je?
Království Tearling před devatenácti lety dostalo tvrdou ránu. Armáda ze sousední země Mortmesne do něj na rozkaz Rudé královny vpadla a zanechávala za sebou zdevastovanou krajinu, vypálená města a samozřejmě moře mrtvol. Slabá tearlingská armáda proti přesile nepřátel se špičkovou výzbrojí a perfektním výcvikem nezmohla nic. Tehdejší královna Elyssa neměla jinou možnost než nabídnout to jediné, co Rudou královnu mohlo zastavit. A tak byla uzavřena smlouva, mír vykoupený utrpením nevinných.
Princezna Kelsea vyrůstala se svými pěstouny skrytá v lesích, kam ji Elyssa před svou smrtí poslala, aby svou jedinou dceru ochránila. Nastal však čas, aby Kelsea opustila bezpečné útočiště a vzala si to, co jí po právu náleží. Mladá korunní princezna ale ví, že cesta na trůn bude nebezpečnou záležitostí a její šance na úspěch a vůbec na přežití jsou téměř nulové. I když má po boku celou tlupu elitních gardistů, není jisté, zda vůbec přežije pouhou cestu do hlavního města. V patách má jak zabijáky Rudé královny, tak i vrahy najaté vlastním strýcem.
Ale pokud Kelsea přežije a usedne na trůn, dokáže napravit škody napáchané za vlády její matky a jejího strýce? Poradí si s hrozbou z Mortmesne? Zhorší situaci nebo změní království k lepšímu a stane se Pravou královnou z legend?



Recenze:
Řekla bych, že časům, kdy jsme v knihách mohli najít pouze slečinky v nesnázích, odzvonilo. Emancipace, přátelé. Do módy se dostaly ženy a dívky, které mají svůj osud pevně v rukách. Tímto případem je mimo jiné právě i Královna Tearlingu, která se může pyšnit jednou z nejlepších hlavních hrdinek, na niž jsem v literatuře narazila.
Pokud hledáte sympatickou hrdinku, která vám ani jednou nezabrnká na nervy, pak je tato kniha tou správnou volbou. Kelsea se vyznačuje všemi důležitými vlohami pro silnou ženskou postavu, i když si samozřejmě ponechává různé slabůstky. Co mě na ní ovšem nejvíc fascinovalo, byl její vzhled. Teď se držte - královna Kelsea je ošklivá. Možná nechápete, co mě zrovna na tomhle mohlo zaujmout. Mám pro vás tedy jednoduchý úkol: vstaňte, dojděte ke své knihovničce, vezměte odtamtud libovolnou YA knihu s dívkou v hlavní roli a najděte si popis zevnějšku vámi vybrané dívky. Dovoluju si tvrdit, že v 95% případů se dočtete, že hlavní hrdinka je krásná dívka, ač si to sama o sobě nemyslí. V Královně Tearlingu se autorka vzepřela šablonovitému typu a stvořila hrdinku, která sice není žádná krasavice (a není to ten případ, kdy si ošklivost pouze namlouvá ona sama), ale co ztrácí na zevnějšku dohání po stránce charakterové.
Postavy, které Kelsee sekundují, jsou zrovna tak kvalitní. Na své si přijde široký okruh čtenářů. Zpočátku jsem se docela obávala velkého množství postav - to je vždycky průšvih, protože někteří autoři se v příběhu mermomocí snaží dát prostor každé z nich. A Královnina garda má vážně dost členů. Naštěstí se autorka věnovala jen některým z nich a já si jednoduše neumím představit, že by si někdo neoblíbil sladkého Rafana nebo Palcáta s konstantním vražedným pohledem.
Ale mou náklonnost si beze zbytku získal Kostěj, který je tajemný jako hrad v Karpatech a nikdo pořádně neví, co je tenhle týpek vlastně zač.

Kdybych se měla plně soustředit pouze na samotný příběh, úplně dokonalé to není. Pokud se nad ním trochu zamyslíte, dojde vám, že se vzato kolem a kolem nic nedělo, což je docela bída, když má Královna Tearlingu přes čtyři sta stran. Čekala jsem mnohem víc dvorských intrik, propracovanějších pokusů o vraždu královny - ty se samozřejmě objevily, ale žádná sláva - a podobně. Někde jsem četla, že se Královna Tearlingu podobá Hře o trůny, ale… ne, ani náhodou. Kniha má velký potenciál a přijde mi že ho autorka plně nevyužila.
Přesto musím uznat, že se objevilo napětí, emoce a ke konci knihy i nějaká ta akční pasáž. Nejsilnější stránkou knihy jsou však záhady a nezodpovězené otázky. I kdyby mě Královna Tearlingu nebavila, už kvůli odpovědím na různé zatajované věci bych v sérii pokračovala.
Tuto knihu beru jako hodně dlouhý úvod do série, který autorce otevřel velké pole působnosti. V Královně Tearlingu seznámila čtenáře s postavami a nastínila hlavní problém dalších knih.
Nemůžu však upřít, že některé části jsou vážně temné, hodně drsné a naturalistické. Zkrátka opravdu působí jako vystřihnuté ze středověku, když si odmyslíme magii a fantasy prvky.

Podobně jako Rudá královna od Victorie Aveyard i Královna Tearlingu není zasazená do čistě fantasy světa. Drogy, plastická chirurgie a mnoho dalších serepetiček naší doby se v průběhu sem tam objevují. Jde o takový mix post-apokalyptického a fantasy žánru. V tomto fiktivním světě došlo k blíže nespecifikované tragédii, která zdevastovala svět a odehrálo se jakési "Překročení".
Spoustu lidí tato směs moderní doby a středověkého prostředí štve. Za sebe můžu říct, že nemám nic proti. Už jsem to v některé recenzi i psala.

Údajně se chystá i filmová verze. Kelseu by neměl hrát nikdo jiný než Emma Watson. Upřímně doufám, že se filmu vážně dočkáme.


Musím si postěžovat na český překlad. Jak někdo může v jedné knize nasekat tolik překlepů a chyb? Snad na každé stránce něco bylo v nepořádku. Copak kniha neprošla korekturou? Vážně strašné. Jen si na to vzpomenu, přejíždí mi mráz po zádech.

Hodnocení:











 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama