Nedej se (Rainbow Rowell)

18. září 2016 v 21:49 | Mira
Já vím, já vím. Nějak ty recenze flákám. Ale já se vážně snažím je stíhat, jenže mi to jaksi taksi nevychází Smějící se



O čem příběh je?
Simon Snow je mizerným kouzelníkem. Jeho kouzla se vymykají kontrole a i to nejmírumilovnější z nich se v jeho podání mění na zbraň hromadného ničení. Bohužel Simon byl osudem předurčen k tomu, aby se stal největším kouzelníkem všech dob a spasitelem magického světa.
Zatímco jeho úhlavní nepřítel Zlořád Pleticha spřádá své ohavné zkázonosné plány, Simon nastupuje do posledního ročníku na Watfordské škole magických umění, kde musí čelit tajnůstkářskému Mágovi, mnohdy otravné nejlepší kámošce, neklapajícímu vztahu se svou holkou a především proradnému spolubydlícímu Bazovi, který se ho v uplynulých sedmi letech studia snažil nejen různorodými způsoby ponížit, ale i zabít.
V kouzelnickém světě se schyluje k velké bitvě. A jeho největší nadějí je naprosto nevyhovující Vyvolený.

Recenze:
Nemůžu psát recenzi. Nejsem na ni připravená. Ještě jsem neslétla z nebeských výšin, kam mě tato kniha svou dokonalostí vystřelila. Rainbow Rowell mi zase jednou vyrazila dech. Nedej se je neuvěřitelně sladké, vtipné a milé dílo. Při čtení jsem se v jednom kuse uculovala jako pitomec. Štěstí, že jsem ji nečetla někde na veřejnosti. Můj široký sluníčkový úsměv by mnohé asi znepokojil.

Romantická literatura nepatří zrovna do mnou vyhledávaných žánrů. Ale knihy od Rainbow Rowell zbožňuju. Obdivuju, jak dokáže stvořit romantický příběh bez laciného klišé a patosu. Její knihy v sobě mají nepopiratelné kouzlo. Příběh o Simonu Snowovi mě zaujal už v knize Fangirl, kde se vyskytovaly pouze krátké pasáže. Hlavní hrdinka Fangirl totiž byla na této fiktivní knižní sérii závislá a psala na ni všelijaké fanfikce. Jsem hrozně ráda, že se autorka rozhodla napsat samostatný Simonův příběh. Líbil se mi ještě víc než zmiňovaná Fangirl.

Základ příběhu se opírá o slavnou sérii Harry Potter. To každého asi trkne. Ono to totiž docela silně bije do očí.
Dá se však říct, že si autorka nebere do parády pouze kouzelnický svět J. K. Rowlingové, ale celou obsáhlou knižní skupinu všelijakých Vyvolených. Musím říct, že je to povedená parodie. A autorka je dost odvážná. Já osobně bych se obávala napsat takovou knihu ze strachu, že mi rozzuření Potterheads ukousnou hlavu.


Tou nejhlavnější věcí, která mě k Nedej se vábila jako můru k plameni, je slash (Nemyslím kytaristu!). Přemýšlím, zda má cenu tento pojem vůbec vysvětlovat. Spíš ne. Věřím, že jsme všichni tohoto malého zla znalí a i kdyby ne, tak umíme použít google.
Narovinu se přiznám, že patřím ke stoupencům slashe, i když to nějak extrémně nehrotím. Ráda si přečtu slash povídku, ráda se mrknu na slash obrázky mých oblíbených fandomů. Kdysi, v etapě mého života, kdy jsem ještě zapáleně sledovala anime, jsem s oblibou vyhledávala i yaoi, ale to mě před nějakým časem přešlo.
Ano, Nedej se je kniha s homosexuální tematikou. A je napsaná proklatě dobře. Sice některé části jsou jako z cukrkandlu, ale každý si někdy potřebuje osladit život, tak proč místo cukru nevyužít spisovatelského umu Rainbow Rowell.
Ovšem celý příběh se netočí pouze kolem zaláskovanosti. Je prodchnutý několika záhadami, jejichž řešení je napínavé a vlastně i dost zábavné. Baz, Simon a Penelopa jsou ten nejlepší vyšetřovací tým na světě.
A to nezmiňuju, že konec knihy je dost akční a plný překvapivých zvratů. Nekoná se typický happy end. Závěr je dost hořkosladký.

Kniha se mi nelíbila pouze po obsahové stránce, ale dost zabodovala i formou. Kapitoly jsou krátké, což mi ohromně vyhovuje. Louskám je pak rychlostí světla. Autorka si nepotrpí na nějaké složité větné skladby, metafory, paradoxy a podobné literární zvrhlůstky, takže je čtení opravdu pohodové a mozku zcela neškodné. Vyhovovala mi i ich forma. Tím víc, že se pohledy postav střídaly a do hlavy je tak vidět nejen ústřední dvojici Bazovi a Simonovi, ale i Simonově nejlepší kamarádce Penelopě, jeho přítelkyni Agátě, dokonce samotnému Mágovi a několika dalším. Mě osobně zajímaly kapitoly z pohledu záhadné Lucy, jejíž identitě jsem přišla na kloub až za polovinou knihy.

Vynachválit si můžu i postavy. Jejich charaktery jsou rozmanité a až na Agátu, která byla neuvěřitelně sebestředná, jsem si všechny zamilovala. I když Mága jsem taky ráda neměla…

Já vlastně nemám co vytknout. Pro mě je Nedej se perfektní. Asi proto jsem se během čtení chovala nějak takhle:


Hodnocení:



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama