Stránky světa (Kai Meyer)

23. září 2016 v 21:15 | Mira
Zcela výjimečně stíhám recenzi zveřejnit včas Smějící se Zvláštní dík v tomto případě patří Dendě, mojí nejvěrnější čtenářce, která mě k tomu více méně dokopala Smějící se



O čem příběh je?
Furia Salamandra Faerfaxová žije v odlehlé rezidenci na anglickém venkově. A je bibliomantkou stejně jako její otec. Vládne knižní magií a knihy jsou pro ni spolu s rodinou nejdůležitější věcí pod sluncem. Není proto divu, že jejich sídlo ukrývá ve sklepě nekonečnou knihovnu plnou napěchovaných regálů a oživlých origami. Jenže Furia ani tak není šťastná. Nejenže stále nenašla svou dušeknihu, kterou potřebuje k pokročilejším úkonům bibliomantské magie, ale nemůže ani vystrčit paty z domu. Rod Faerfaxů se totiž skrývá před nepřáteli v bibliomantském světě.
A tak Furia žije svůj život v odloučení, zavřená ve velkém domě a čas si krátí čtením Siebensternových románů. Jenže pak se v jedné z knih zničehonic objeví vzkaz adresovaný přímo jí. A co víc, je to vzkaz z minulosti od neznámého chlapce, v němž Furia najde svou spřízněnou duši a život je pro ni hned přijatelnější. Dokud ji otec nevezme na nebezpečnou misi a vše se ošklivě nezvrtne.

Recenze:
Mám takový dojem, že Stránky světa jsou tištěnou substancí knihomolských snů a přání. Kniha o knihách - už to je dokonalost sama, ovšem Stránky světa v sobě skrývají nový úžasný svět, který stojí za to prozkoumat.
Vždyť kdo z nás někdy nezatoužil opustit obyčejnost našeho světa, nechat realitu daleko za sebou a přesunout se na nějaké fantastické knižní místo.
Já bych si za svůj cíl zvolila právě bibliomantský svět, konkrétně město Libropolis, které se nachází v Londýně a dostat se do něj dá pouze pomocí speciální záložky. Bez ní vám tento městský zázrak zůstane zapovězený. Ale žádný strach. Autor - podezřívám ho, že je sám bibliomantem - myslel na vše a tuto speciální záložku do knihy vložil, takže pokud budete mít cestu do Londýna, rozhodně ji vezměte s sebou. Člověk nikdy neví…


Libropolis je bezesporu rájem knižních milovníků. Na každém kroku narazíte na knihkupectví. A ne jen tak ledajaká. Dovolím si sem uvést krátký (popravdě ne moc krátký) úryvek z knihy:

"Spousta knihkupectví byla úzce specializovaná. Omezovala nabídku na obskurní tematické okruhy či uplynulé epochy, na umělecká vydání nebo určité barvy vlasů hlavních hrdinů. Někde v tomhle labyrintu uliček byl krámek, v němž měly všechny knihy čtyři sta dvacet čtyři stran, ani míň, ani víc. Některé obchody prodávaly výhradně knihy, které zákazník četl jako dítě, a nabízely záruku vrácení peněz, pokud by se mu knížka už tak nelíbila jako dříve. Našli byste tu obchodníky s rukou psanými deníky a tajemnými svazky z papíru z mandragory, zaříkávače, kteří dovedli na knihu uvalit klatbu, jež ji ochránila před každým zlodějem nebo před lidmi, kteří si ji půjčí, ale jen tak nevrátí, výrobnu parfémů s vůněmi knih pro marnivé bibliomanty a údajně se tu někde prodávaly knihy, které si čtenáři jen vysnili."

Nezní to lákavě? Já myslím, že po přečtení tohoto se musí sbíhat sliny každému, kdo je knihomol tělem i duší. Úryvek je uvedený na vnitřní straně přebalu knihy, nebo jak to mám nazvat, a já se moc těšila, až v knize dojdu k Libropolisu. Popravdě, docela mě překvapilo, v jaké situaci se Furia do Libropolisu dostala. Vzhledem k tomu, v jakých nesnázích se ocitla, se zmíněným knihkupectvím a městu celkově příliš prostoru nedostalo, což mě malinko zklamalo. Naštěstí je děj sám o sobě tak epický, že jsem na tuto drobnou zradu ze strany autora pozapomněla.

Příběh se zpočátku tváří docela mírumilovně, ale nenechte se oklamat. Není to žádné temné, krvavé dílo, ovšem na druhou stranu lážo plážo čtení taky vypadá jinak. V průběhu jsem čelila mnoha překvapením, nemluvě o spoustě zvratů. A finále pro mě byl docela šok, v dobrém slova smyslu. Vysvětlení, odkud se bibliomantika vlastně vzala a jak se to má s celým jejím světem, bylo prostě… wow.

Teď mě tak napadlo, že celou dobu tady píšu o bibliomantice a přitom ti, kdo knihu nečetli, mohou být vedle jak ta jedle. Takže, co že to vlastně je?
Bibliomantika je originálně pojaté odvětví magie úzce spjaté s knihami. Dají se s nimi provádět príma kousky. Teleportace, vrhání blesků, telekineze, levitace, oheň… To je vše za předpokladu, že bibliomant má svou dušeknihu. S její pomocí může provádět čáry máry do zbláznění. Funguje to na podobném principu, jako hůlky v Harry Potterovi. Hůlka si vybírá kouzelníka, dušekniha si vybírá bibliomanta.
Říkám si, kde se asi fláká moje dušekniha. Už má pěkných pár let zpoždění…

Kniha je psána er formou a sleduje nejen osudy Furie Faerfaxové, ale i mnoha jiných. Kapitoly, které jsou krátké a díky autorovu čtivému stylu rychle ubíhají, zachycující jiné postavy mě bavily také, ale nedokázala jsem si žádnou z vedlejších postav oblíbit. Sotva mi do oka padla Furia. Je to dobrá hrdinka, ale našla bych kupu lepších. To se snad v dalším dílu spraví, protože tohle je zřejmě jediný kaz.

Na závěr musím zmínit, že design knihy mi úplně vyrazil dech. Nádherný knižní přebal, nemluvě o vnitřku knihy. Cooboo všeobecně vydává krásné knihy a tato se povedla extra.

Hodnocení:


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama