Dědictví: 21. kapitola

16. listopadu 2016 v 22:40 | Mira

Kapitola XXI. - Chuť, která nelze zapomenout



Měla pravdu. Dnešek si bude pamatovat do smrti. Ne proto, že by hrůzného činu, na němž se podílela, litovala. Ne. Dnešek jí ukázal další z dosud neprobádaných zákoutí Zvrácené magie. Nikdy by nevěřila, že zabředne tak hluboko do temnoty.
"Kaylin?" Otočila se a čelila Všeznalovu pátravému pohledu.
"Potřebuješ něco? Docela spěchám domů."
"Spěcháš za svými kamarádíčky mágy, které noc co noc zrazuješ? "
"Nemám čas a náladu se s tebou zahazovat."
"A já doufal, že ze známosti se mnou chvíli posedíš ve Společenské u lahvinky něčeho dobrého." Kaylin věděla, že Všeznal nedělá nic bezdůvodně. A věděl také to, že nikomu jinému nevěnuje takovou pozornost. Možná ho bavilo kazit arcimágovu dceru, možná v ní však viděl nevídaný potenciál, který by byla škoda nechat zakrnět. Sice to byl odporný zjev, ovšem ve Zvrácené magii neměl příliš konkurentů. Nadání mu nemohla upřít. A pokud se rozhodl předat své znalosti soukromě pouze jí, nezlobila by se. Ctižádostivost patřila mezi její nejsilnější vlastnosti.
"Vlastně proč ne. Noc je ještě mladá, že?" Uchopila ho za nabízené rámě, což nebylo zrovna nejpohodlnější, jelikož ho o hlavu převyšovala, a přešli do první místnosti, kde si našli místa dál od ostatních.
Všeznal si dal mohutný lok jedovatě zeleného pití. Část mu stékala po bradě a hrdle a odtud až za lem staré černé košile. Mágyně ke svému poháru opatrně přičichla, načež ho odstrčila daleko od sebe. Nehodlala se přiotrávit nějakým neidentifikovatelným svinstvem, které páchlo hůř než rozkládající se mrtvola.
"Nebudeš?" Kaylin zavrtěla hlavou. Všeznal do sebe vyklopil obsah i jejího poháru a spokojeně si otřel ústa. "Nevíš, co je dobré."
"K věci, Všeznale," vyzvala ho netrpělivě.
"K věci? Jaké věci?"
"K té, o které se mnou potřebuješ mluvit, nehraj si na hloupého," odpověděla se zamračením.
"Copak si nemůžeme nenuceně popovídat? To přátelé dělávají, má milá."
"My nejsme přátelé," usadila ho stroze.
"To zabolelo…"
"Odcházím." Rázně se zvedla ze svého místa. Nehodlala plýtvat časem na konveraci, která nikam nespěla.
"Nu dobrá, dobrá, ty netykavko. Zase se pěkně posaď." Se zdráháním poslechla.
"Nuže?"
"Nemohl jsem si nevšimnout, že pro Zvrácenou a vlastně i Démonickou magii máš obrovský talent."
"To mám," souhlasila.
"Hehe, skromnost ti nic neříká? Ale k věci. Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu, ovšem ty jsi svému otci na hony vzdálená. Jsi daleko spadlé a ke všemu červi prolezlé jablko, které svůj strom dávno ztratilo z dohledu."
"Budeme si hrát se slovy? Buď přejdeš k podstatě věci nebo odejdu." Všeznal přimhouřil oči.
"Tvůj otec, náš milovaný a vážený arcimág, je dobrý. Je to prototyp nechutně dobrého člověka."
"Všeznale, já tě varuju…"
"A ty jsi zlá," dodal tišeji, "hodně zlá. O některých lidech se říká, že mají černou duši, ovšem někdy mi přijde, že ty duši nemáš vůbec. Někdy děsíš i mě. Třeba dnes…"
Kaylin se zasnila. Ano, dnešní noc patřila mezi výjimečné. Všeznal je učil, jak si doplňovat manu, sílu potřebnou k vykonávání magie, z ostatních živých bytostí. A akvamantka jim posloužila za vydatný zdroj.
Ostatní vždy vykonali nějaké kouzlo a pak si ztracenou manu doplnili z vězeňkyně. Nikdy si nevzali víc, než potřebovali. Pak přišla řada na Kaylin. Malinký plamínek ji nic nestál, ovšem v momentě, kdy okusila energii akvamantky, nemohla se jí nabažit, nemohla přestat. Zatímco zbytek její studijní skupinky vysávání mágyně vnímal jako prostý akt doplňování vlastních sil, Kaylin zažívala něco mnohem lepšího. Hostinu.
Sladká, omamná chuť akvamantčiny many ji vtáhla a pohlcovala. Zatímco zpočátku byl Kaylinin dotyk na akvamantčině pokožce lehký jako dotek peříčka, později jí ruku drtila v pevném sevření.
Akvamantka jen strnule ležela kvůli nepovolující paralýze. Její vzhled se měnil. Žíly jí ztmavly a pod kůží se jasně rýsovaly, hladká pokožka seschla a zvrásnila, čímž žena získala podobu vysušené švestky. Tváře se jí propadly. To už Kaylinini společníci začali být silně znepokojení. Kaylin si jich však nevšímala a nadále dlela ve vlastních sférách. Hlavu měla plnou jediné věci: chuti, která nelze zapomenout.
Celý akt skončil zcela neočekávaně: mágyně v jedné chvíli stále ležela na stole, ve chvíli další z ní zbyl jen oblak popela ve spirálách vířícího vzduchem. Kaylinina nenasytnost ji zničila.
"Kaylin?" Všeznal jí před obličejem lusknul prsty a tak ji vrátil zpět do reality.
"Hm?"
"Ptal jsem se, jak k tobě arcimág přišel." Kaylin se zarazila, ovšem po té vyprskla jízlivým smíchem.
"To myslíš vážně? Mám ti tady popisovat, kde se berou děti? No dobrá. Zapotřebí je dvou lidí opačného pohlaví. Tato dvojice musí -"
"I když svou roli hraješ dobře, mě neoblafneš, má milá. Ty nejsi arcmágova pravá dcera. Přisvojil si tě, adaptoval, ale není tvým skutečným otcem." Zamračila se, po té však zahodila veškerou přetvářku. Lhát by nemělo smysl.
"Výborně, Všeznale. Právě jsi odhalil jedno z mých největších tajemství. Žádnou medaili však nemám u sebe, ale třeba stihnu do příště nějakou sehnat."
"Vtipné. Nicméně tebe to nezajímá?"
"Co?"
"Kdo jsou tvoji praví rodiče. Čí krev ti vlastně koluje v žilách? Po kom máš takové nadání pro magii. Třeba i oni jsou příčinou toho, že inklinuješ spíše ke Zvrácené magii."
"Nemám zájem pídit se po lidech, kteří mě odhodili jako odpad a nechali vlastnímu osudu, sotva jsem se narodila. Arcimág je má rodina."
"Věř mi, že dříve či později začneš arcimágem opovrhovat. Čím více zabředneš do Zvrácené magie, tím méně pochopení budeš mít pro tu Živelnou. A až budeš mít plné zuby svých milovaných mágů v Katoraském sídle, nebudeš mít nikoho. Zůstaneš sama."
"Nevím jestli má rodina ještě žije. Třeba jsou dávno mrtví."
"Pokud ano, alespoň se tím vše vyřeší, ne?" usmál se na ni.
"Proč se najednou tak zajímáš o mou rodinu?" zeptala se s notnou dávkou podezřívavosti.
"Řekněme, že mám své důvody…"
"Které mi samozřejmě neprozradíš."
"Přesně tak."
"Víš ty co, Všeznale? Jdi do prdele."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama