Magie útočí (Ilona Andrews)

6. ledna 2017 v 22:48 | Mira
O čem příběh je?
Kate Daniels má málo přátel. Ovšem jak si jednou získáte její přátelství, položila by za vás i život. Proto když je nalezen její kamarád kožoměnec Derek ve vážném stavu a se stopami po mučení, Kate obrátí naruby klidně celou Atlantu, jen aby vypátrala viníka a dala mu co proto. Pátrání ji dovede až k Půlnočním hrám - soutěži, při níž se utkávají lidé i nadpřirozené bytosti, kde krev teče proudy a smrt je denním chlebem. A samozřejmě je celá soutěž nelegální.
Kate se při Půlnočních hrách navíc nebude muset postavit pouze nebezpečným soupeřům, ale především bude muset čelit své minulosti, která ji konečně dohnala.


Recenze:
Zase Kate Daniels. Upřímně doufám, že se vám recenze na tuto knižní sérii ještě nezajídají, protože já se s touto sérií rozloučit nemíním. Právě naopak. Počínaje tímto dílem jsem do Kate ještě zažranější a stala se ze mě ještě větší fanynka.

Je samozřejmé, že v každé knize této série se něco pořádného semele. Myslela jsem však, že po magické erupci nic horšího přijít nemůže. Jak je zvykem, opět jsem se spletla. Tentokrát Kate nečelí pouze jedné pohromě, ale nahromadí se jich víc. Špatné pro hlavní hrdinku, velmi dobré pro čtenáře.
Budu se snažit neopakovat to, co jsem napsala u předchozích recenzí, jenže je to sakra těžké, když jsou si knihy v určitých ohledech podobné.

Magie útočí opět nabízí štědrou dávku mytologie. Kromě řecké a keltské se tentokrát o slovo přihlásí i hinduistická. Já se ztrácím už v keltské, o hinduistické vím velké nic, každopádně je dobře, že autoři do příběhu stále přidávají nové a nové prvky a hlavně to činí knihu zajímavější. Zase nové potvory, juchů!
Půlnoční hry jsou taktéž velkým lákadlem. Kdo by nechtěl zažít nadpřirozené gladiátorské zápasy, při nichž se do sebe pouštějí bájné stvůry, mýtické příšery, mágové a tak dále. Na můj vkus však Půlnoční hry neměly až tak výraznou roli. Sloužily spíš jako barvitě vylíčené pozadí pro příběh.

Ke stylu psaní a ději se příliš vyjadřovat nebudu. Zkrátka se mi kniha dobře četla, bavila mě a opět se jednalo o akční a krvavé počtení. Nejvíce se mi tentokrát líbil rozvoj vztahů mezi jednotlivými postavami.
Jen Kate s Curranem jsou důvodem, proč si knihu přečíst. Jejich bouřlivý vztah od prvního dílu prošel docela velkým vývojem. Je zajímavé sledovat, jak se Curran snaží Kate ulovit, zatímco ona se brání svým citům. Oba jsou dost temperamentní jedinci, takže jejich vzájemná spolupráce není jednoduchá. Navzájem se urážejí, dobírají, nezávazně spolu flirtují, ale na konci knihy jde nádherně vidět, že k sobě patrně chovají hlubší city. Jistě, není to typická romantika, ale žádná slaďárna by se ke Kate a Curranovi nehodila.
Došlo i na vedlejší postavy. Kromě Jima, Deraka a několika dalších kožoměnců se děj motal také kolem Andrey a Rafaela. Tato dvojice je zhruba stejná pohroma jako Kate a Pán šelem. Oba dva mám velice ráda a když jsem se dozvěděla, že několik knížek je věnováno pouze jim, mé nadšení se nedalo vyjádřit slovy.

Konečně došlo i na nějaká odhalení Katiny minulosti, jak jsem už předestřela. Ne, že by teda její původ patřil k velkým záhadám. Celá věc se dala snadno rozluštit z jasných narážek v předchozích dílech, proto mě identita katina otce nešokovala. Přesto je díky tomu našlápnuto na příběh epických rozměrů.

Hodnocení:










 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 6. ledna 2017 v 23:07 | Reagovat

to se mi zamlouvá :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama