Alice (Christina Henry)

5. května 2017 v 23:44 | Mira
O čem příběh je?
Alice je několik let zavřená v blázinci. Dávno zapomněla důvod svého pobytu na tak hrozném místě. Pamatuje si pouze na čajový dýchánek, který skončil proléváním krve. Alice má pouze jediného přítele. Blázna jménem Hatcher, s nímž komunikuje skrz myší díru ve zdi. Ani nedoufá, že by se kdy dostala ven, jenže jedné noci vypukne v blázinci požár a Alice s Hatcherem uprchnou. Ovšem spolu s nimi se na svobodu dostane i zrůda, která nemá ve světě obdoby. Úkolem Alice a jejího společníka je tuto zrůdu vypátrat a zastavit. Dřív, než napáchá příliš velké škody. Při své pouti skrz Old City si Alice také musí vzpomenout, co předcházelo jejímu uvěznění za zdmi blázince.


Recenze:
Alice je jednoduše nezapomenutelná kniha. Dovolím si ji zařadit k vůbec nejlepším knihám, jaké jsem kdy četla. Naprosto si mě podmanila svou neuvěřitelně temnou, děsivě zvrácenou a místy šílenou atmosférou a zvláštními postavami. Od jejího dočtení uplynula už nějaká ta doba a některé pasáže mi doteď straší v hlavě. To jen dokazuje, jak působivá kniha je a jak velký dojem na mě udělala.
Obecně si potrpím na knihy temnějšího rázu. Zmiňovala jsem se o tom tady již několikrát. Ovšem tohle je úplně jiná úroveň temnoty. Oproti Alice působí i moje oblíbená Roztříštěná říše jako mírumilovné čtení, a to se krví a násilím jen hemží.

Možná jste si všimli, že kniha není přeložená do češtiny. Nevím, jestli překlad vůbec někdy bude. Proto jsem Alice musela číst v anglickém jazyce. Ke čtení v cizích jazycích nemám příliš vřelý vztah. Není to tím, že bych textu nerozuměla, jen to není taková zábava. Musím se více soustředit - jak na příběh, tak i na to, jak je příběh psaný. Navíc ne každému slovíčku rozumím, proto často tipuju a význam věty si domýšlím. Docela fuška.
Dá se říct, že Alice je mou první anglickou knihou. Dříve jsem četla pouze zrcadlové texty nebo zjednodušené knihy. Zpočátku mi dělalo problémy se do knihy začíst, jelikož jsem měla nutkání si každé neznámé slovíčko překládat, abych větu pochopila naprosto přesně. Musí vám být jasné, že takový postup je čirým bláznovstvím. Mně to také došlo, slovník jsem odložila a příběh mi začal ubíhat rychleji a vlastně se mi četlo lépe než s překládáním.

Mnoho lidí říká, že by se začátečníci neměli pouštět do fantasy knih v cizích jazycích. Prý je dobré začít něčím lehkým. Možná mají pravdu, avšak já si myslím, že Alice pro mě byla dobrým startem. Jedná se o retelling, který se inspiroval - nečekaně - v Alence v Říši divů od Lewise Carrolla. Myslela jsem, že to bude něco jako Šepotání od A. G. Howard, ale nebylo. Šepotání s touto knihou nemohu vůbec srovnávat. Ovšem díky inspiraci Alenkou čtení nebylo tak složité. Myslím si, že pokud znáte alespoň Alenku od Tima Burtona, můžete se do knihy pustit i s nedokonalou angličtinou. Když jsem ji zvládla přečíst já, tak to zvládne opravdu každý Smějící se

Alice se odehrává ve světě, který je skrz naskrz zlý a zkažený. Celou knihou se prolíná utrpení v nejrůznějších formách, strach a nenávist. Rozhodně nedoporučuju číst při špatné náladě Smějící se Je celkem zajímavé, jak si autorka poradila s prvky původní Alenky. Houseňák, Šklíba, Králík, Tlachapoud... ti všichni jsou ve skutečnosti lidé. Tedy více méně lidé, je to trošku složitější.
Příběh si hodně zakládá jak na atmosféře, prostředí, tak i na postavách.
Atmosféra je vážně skvělá - při některých pasážích mi přejížděl mráz po zádech. Ne strachy, ale odporem. Autorka je svým způsobem pěkně zvrhlá.
K prostředí také nemám výhrady. Old City (budu používat originální názvy, když už jsem knihu přelouskala v originále) je místem, kde by nikdo z nás nechtěl skončit. Násilí, vraždy a krádeže jsou zde na denním pořádku a jeden nikdy neví, kdy bude jeho život vážně ohrožen. Celou tuto část města mají pod palcem mocní muži, kteří jsou takovým fantasy ekvivalentem mafiánů. Jedním z nich je i The Rabbit, s nímž měla Alice v minulosti tu "čest". Hrozně jsem se na tuto postavu těšila a měla jsem od ní velká očekávání. A ve výsledku jsem byla velmi zklamaná. Ale o tom později. Dva hlavní protagonisté, Alice a Hatcher, jsou zvláštní. Svým způsobem oba blázniví, oba zlomení a oba připravení bojovat o každou jiskřičku naděje, o každý kousek dobra a především o vlastní přežití. Nejde si je nezamilovat. Navíc vztah, který mezi sebou mají... No, je to jeden z těch párů, kterým jsem fandila od začátku až do konce.

Asi jste už pochopili, že jsem příběhem byla naprosto uchvácená. Jedinou připomínku mám ke konci knihy. The Rabbit... čekala jsem od něj víc. Celou knihu se o něm mluvilo jako o velké hrozbě, jako o nepředvídatelném strašákovi a když mi došlo, co Alice udělal, myslela jsem, že za to taky zaplatí. A ono nic.
Druhým takovým zklamáním je Jabberwocky a.k.a ona uprchlá stvůra. Velké finále s ním je vyloženě směšné. Zase jsem čekala nějakou epickou pasáž a zase nic. Autorka sice rozjela epický, strhující příběh, ale zakončila ho mizerně. Velká škoda. I tak má ode mě kniha pět hvězdiček a já si musím pořídit druhý díl.


Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama