Bouře a vzdor (Leigh Bardugo)

5. ledna 2018 v 15:15 | Mira
Základní informace:
Originální název: Siege and Storm
Série: Griša
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 384
Vydáno: 2017

Oficiální anotace:
Z obyčejné dívky Aliny Starkové se stala světlonoška. Mnozí k ní upínají své naděje - vždyť jen ona jediná dokáže zničit Vrásu stínu, jež odedávna sužuje zemi. Jenže cena, kterou za to platí, je vysoká. Touží žít někde v ústraní s milovaným Malem po boku, místo toho stále prchá a skrývá se před minulostí. Temnyj je víc než kdy předtím odhodlaný využít jejích schopností k získání trůnu. Alina nedokáže jeho silné magii sama čelit a tak vyhledá pomoc u divokého a nevyzpytatelného korzára. Jen on se totiž nebojí a je ochoten jí pomoct. Alina se snaží Temnyjovým nástrahám vzdorovat. Přesto se do nich zaplétá a vzdaluje se od lásky, v níž až doteď hledala své útočiště. Nic není zadarmo, a ona s palčivou naléhavostí cítí, že jestli chce Ravku zachránit, bude si muset vybrat. Ponechá si svoji výjimečnou moc a zachrání zemi, nebo se jí vzdá, bude poslouchat svoje srdce, a zvolí lásku? Čeká ji divoká bouře, vnitřní boj. Vyjde z něj jako vítěz, nebo jako poražený?



Recenze:
Přiznám se k tomu, že po přečtení Šesti vran bylo tohle jako kopanec do..., no, to je jedno. Bouře a vzdor v originále vyšla roku 2013, Šest vran v roce 2015. Je zajímavé, jak se během dvou let může změnit styl psaní. Série Griša je zřejmě ještě takový nevybroušený diamant v autorčině tvorbě, při němž si psaní teprve oťukávala. Naštěstí po Šesti vranách víme, že se dostala na dost dobrou úroveň, a tak do jejích dalších knih můžeme s klidným srdcem zainventovat.

Děj této knihy se mi líbil o něco více než Světlo a stíny. Autorka navázala tam, kde minule skončila: na útěku Aliny a Mala. Potěšilo mě, že šla rychle na věc. Do příběhu hned na počátku vstoupil Temnyj a kniha nabrala obrátky, takže žádný lážo plážo klidný úvod. Vlastně celkově první třetina knihy je velmi záživná. Poté nastane klidný úsek, kdy se nic moc neděje - samé politické pletichaření, válečné porady, milostné problémy - a konec je opět napínavý. Co to plácám, konec je vážně něco. Sice se podobný vývoj událostí dal předvídat, ale autorčino provedení stálo za to. Vůbec nezávidím Alině její nynější situaci. Brrr.

Knize také dost prospělo přidání nových, zajímavých postav. Tou sladkou třešinkou na pomyslném dortu je v tomto případě princ Nikolaj. Dlouho jsem přemýšlela, koho mi svým charakterem připomíná. A pak jsem na to přišla: Thorneho z Měsíčních kronik. Pokud tuto postavu neznáte, pak vám ve stručnosti řeknu, že Nikolaj je velmi energický, charismatický, vtipný a často otravný. Vážně jsem si užívala jeho škádlení Aliny i Mala.

Další podstatná informace, kvůli které asi skončím v pekle: pořád jsem Team Temnyj. Stále ho nábožně uctívám a žádné svinstvo, které spáchal, mě nedokáže odradit. Já a moje pitomá posedlost zápornými postavami. Ovšem v tomto díle z něj autorka dělá celkem zoufalého chudáčka, který Alině ztrpčuje život jen proto, že je tááák strašně osamělý. Přesto je to pořád badass jak se patří a já mu fandím z celého srdce.
Oproti tomu stále víc mi Mal leze na nervy. Víte co, on je přesně archetypem "hodného kluka", který nechybí v žádném milostném trojúhelníku v žánru YA. Jeho ekvivalentem je třeba takový Zach ze Šepotání. Tihle kluci mají téměř identické vlastnosti - nadevše milují hlavní hrdinku, chtějí pro ni dobro, chrání ji, i když o to ona sama často nestojí a pokud má hrdinka nějaké zvláštní schopnosti, tak si připadají ublíženě, že oni sami jsou jen obyčejní lidé, trpí komplexem méněcennosti a přejí si, aby hrdinčiny schopnosti zmizely. Většinou do nich hlavní hrdinka byla zamilovaná dlouhou dobu, jenže jejich miláček to nevěděl, nebo to ignoroval a vesele si užíval s jinými děvčaty. A samozřejmě hrdinka a Pan hodný byli v minulosti dobří přátelé. Nuda, ne?
Postava Aliny prošla změnou k lepšímu. Dost mě zaujalo, že naše hodná Světlonoška se maličko nakazila Temnyjovou temnotou a tím utrpěl její charakter. Není sice tak posedlá mocí jako Temnyj, ale řekněme, že se mu podařilo trošičku nahlodat. Navíc si začíná uvědomovat propastné rozdíly mezi sebou, Malem a ostatními Griši. Vážně mě zajímá, kam Alinu její myšlenkové pochody nakonec dovedou.

A na závěr jedna velká výtka: co sakra dělají, že je v knize tolik překlepů? Je to neskutečně rušivé. Ještě horší je, že občas zaměňují i jména (Nikolaj a Vasilij). Chtělo by to pečlivější korekturu.

Hodnocení:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama