close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Srdce v hlubině: Prolog

4. března 2018 v 14:45 | Mira
Jak jsem slíbila, házím vám sem první kapitolu příběhu o mořských pannách, který jsem zatím nazvala Srdce v hlubině. Netuším, jestli název zůstane stejný až do konce, ani kdy příběh dopíšu. Zatím nechci kapitoly zvěřejňovat pravidelně, ale u této udělám výjimku Smějící se Pěkné počtení.



Srdce v hlubině
-1-
Daleko od pevniny, na nevyzpytatelných vlnách Moře nářků, se malá rybářská loď snažila odolat běsnícím živlům. Kvílivý vítr se proháněl kolem jediného stěžně a narážel do promočené posádky, která vyděšeně pobíhala po palubě. Jako uhel černou oblohu křižovaly blesky a nad loďkou se co chvíli rozlehlo burácení hromu. Nejhorším nepřítelem mužů na palubě však byla voda.
Azurové vody se během chvíle proměnily v temnou, vzdouvající se bestii, která s jejich lodí smýkala sem a tam. Přes palubu se přelévaly vlny snažící se uchvátit lidská těla, aby je pohřbily ve vodním hrobu.
Námořníci věděli, že taková změna počasí není přirozená. Když odplouvali z klidných, známých vod u pobřeží, tušili, do jak riskantního podniku se pouštějí. Avšak z moře u domovských břehů poslední dobou vytahovali jen prázdné sítě a doma na ně čekaly hladové krky. Museli riskovat. Nyní se modlili ke všem bohům a doufali, že nenadálou bouři přečkají.
Avšak bohové se rozhodli modlitby nevyslyšet.
Z vlny, jež se právě přehnala přes loď, se cosi vynořilo. Na palubu to dopadlo svinuté. Pomalu se to rozvinulo. Nejprve se rozprostřel dlouhý šupinatý ocas barvy mořských řas, který odkryl hubený, šedý trup, malá ňadra rýsující se pod závojem mokrých černých vlasů, které si stvoření odhrnulo z obličeje připomínající lidský. Velké, černé oči prohlížely okolí a našly nejblíže stojícího námořníka. Stvoření nakrčilo nos a ohrnulo bledé rty, aby odhalilo dvě řady drobných jehličkovitých zubů. Švihlo ocasem připomínající hadí. Jeho úctyhodná délka se dostala až k nic netušícímu námořníkovi. Ocas muži podrazil nohy a omotal se kolem jeho pasu. Stvoření jím škublo a samo se vymrštilo. Námořník a mořská panna se setkali. Stvůra námořníka sevřela útlými, leč silnými pažemi ve zvrácené nápodobě obětí. Dříve, než muž stačil vydat hlásku, je oba přikryla mohutná vlna. Když se přehnala, muž i tvor byli pryč.
Na námořníkovo tělo se pod hladinou vrhnul zástup mořských panen.

Dalšího dne se mořská hladina líbivě leskla. Odrážela nebe poseté nadýchanými mraky a slunce, jež svými paprsky laskalo celičký svět. Na hladině se jemně pohupovala malá rybářská loďka. Prázdná.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 moira moira | 19. března 2018 v 17:00 | Reagovat

tohle je celá kapitola? :D
ale popsala jsi to dobře, hezky jsi vykreslovala atmosféru. Tón toho vyprávění i krátkost toho textu by mi spíše seděla k prologu, než plnohodnotné první kapitole. Takový předehra ^^

2 Mira Mira | Web | 23. března 2018 v 12:42 | Reagovat

[1]: Tohle bylo původně součástí delšího textu, ale protože mám radši kratší kapitoly, tak jsem to oddělila na samostatnou část :-D Povídka ještě není dopsaná, takže si s číslováním hlavu nelámu. Nehodlám ji zatím zveřejňovat, takže pak nebude problém 1. kapitolu kdyžtak opravit na prolog, pokud se pro to rozhodnu :-D
A jinak díky :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama